"Taky už bych rád věděl, kde budu od ledna kopat," říká pětadvacetiletý stoper.
Jsou tři varianty, jak může příběh českého reprezentanta pokračovat.
1) Vrátí se do FK Moskva, kde má pořád smlouvu do roku 2012. Sám však přiznává: "To bych nerad, jedna nešťastná zkušenost stačila."
2) Koupí ho Sparta, kde mu 31. prosince vyprší roční hostování. Její fanoušci dokonce uvažují, že se na přestupní částku složí.
Seriál - po podzimu ve fotbalové lizeUž vyšlo: Veterán – Pavel Verbíř |
3) Odejde na Západ. "Kdyby přišla zajímavá nabídka, vážně bych ji zvažoval," říká sám.
Aby bylo jasno, nejvíc pravděpodobná je varianta číslo 3. Ale než se jeho budoucnost vyřeší, ještě je před ním poslední zápas podzimu, ten nejdůležitější. Sparta musí ve středu porazit FC Kodaň, aby postoupila v Evropské lize do jara.
Budete u toho? O minulý zápas jste přišel kvůli zraněnému nártu.
Snad jo, v úterý jsem poprvé trénoval. Není to sice ještě ono, ale je dost času, abych se dal do kupy.
A co bude potom?
To kdybych věděl.
Ve Spartě vám končí hostování. Kdyby záleželo jen na vás, jaký krok byste udělal dál?
Rád bych si zahrál německou nebo anglickou ligu, o nich jsem vždycky snil. Tím neříkám, že utíkám ze Sparty, to rozhodně ne. Spartě jsem vděčný, že mi dala šanci, klidně zůstanu i dál.
Ale...
Ale musím taky myslet na sebe. V české lize není prostě taková kvalita jako v bundeslize. Řekl bych, že tady už fotbalově neporostu.
To asi ne, ale zase můžete bojovat o titul, měl byste zřejmě pevné místo v reprezentaci. Nebyl by krok do neznáma příliš velkým rizikem?
Každý krok je svým způsobem riskantní. Ale co když zůstanu ve Spartě a zraním se? Půl roku odmarodím a co pak? V červnu mi bude už šestadvacet, neměl bych váhat. Fotbalový život je příliš krátký.
Fanoušci Sparty si přitom přejí jediné: hlavně ať Hubník zůstane. Četl jste tu výzvu na Facebooku?
Slyšel jsem, že se dokonce chtějí skládat, aby pomohli zaplatit přestupní částku (zhruba 33 milionů korun). Je to od nich krásné gesto.
Jak potom budou vnímat, pokud v lednu zmizíte?
Bohužel se nemůžu zavděčit všem. Jsem přesvědčený, že by mě spousta fandů pochopila. A taky jsem připravený na to, že uslyším výčitky. Že utíkám za penězi.
Jak to tedy je?
Vyzní to sobecky, ale já musím myslet hlavně na sebe. Když jsem do Sparty přišel, chtěl jsem jí odevzdat maximum. A myslím, že se to povedlo. Odehrál jsem drtivou většinu zápasů, bojujeme o titul, jsme ve hře o postup v Evropské lize. Spartě děkuju, že jsem se zase mohl vrátit do velkého fotbalu.
Může Sparta získat titul i bez vás? Když se rozpadne nejlepší stoperská dvojice v lize Hubník – Řepka, bude to obrovský zásah.
Každý zásah do sehrané obrany je nebezpečný, to připouštím. Ale Sparta je dostatečně silná, aby to zvládla a titul vyhrála. Navíc nikde není psáno, že opravdu odejdu.
Tomáš je osobnost, buldok, který neumí prohrávat. Mám rád lidi, kteří zbytečně nechodí kolem horké kaše. On takový je, říká věci na rovinu, i když trochu impulzivněji.
Trochu?
Před sezonou se mě někdo ptal, jestli se Tomáše nebojím. Mladí prý od něho dostávají docela kapky. Ale já s ním neměl jediný incident, nikdy jsme na sebe nevylítli. Chvíli nám sice na hřišti trvalo, než jsme si na sebe zvykli, teď už to jede samo.
Oba jste tvrďáci, ale jak to, že Řepka končívá zápasy v pohodě, zatímco vy často kulháte?
To bych taky rád věděl. Asi hraje chytřeji. Oba jdeme do soubojů na sto procent, ale jen já dostanu od útočníků nakopáno, mám modřiny, koňary. Kluci v kabině mě pak hecují: Á, pán už zase musí ledovat.
Dá se naučit Řepkův styl bez modřin?
Možná. Zatímco já většinou ukopnu útočníkovi míč a on mě stačí ztrestat tím, že mě přišlápne, Tomáš čeká nejspíš o zlomek vteřiny déle a je král. Taky bych se to jednou rád naučil.
Brácho, měl bys vyrazit do cizinyOčima sourozence Michala Hubníka, útočníka Olomouce Za barákem u nás v Halenkově jsme jako kluci pořád hráli fotbal, ke kterému nás vedl taťka. Na rozdíl ode mě měl Roman klidnější povahu, to mu zůstalo a prospívá dodnes. Už v dětství bylo vidět, že je výjimečný talent, protože jezdil po různých výběrech. Ještě v žácích přitom hrával v útoku a já paradoxně vzadu. Už dávno jsou naše posty opačné, ale i teď je brácha na místě stopera gólovým hráčem, skvěle hlavičkuje. U Romana je důležité, aby se mu vyhýbala zranění, protože v Olomouci a pak hlavně v Moskvě mu škodila. Hostování ve Spartě mu moc prospělo a dostal se do reprezentace. Teď už je jen krůček k odchodu do lepšího týmu v cizině. Bavíme se o tom. Říkal jsem mu, aby už českou ligu opustil a šel za lepší kvalitou i atmosférou do zahraničí. On už tuší, kam by mohly jeho kroky vést, ale zatím to nechce ventilovat. |
