Užil jste si návrat do Olomouce?
Těšil jsem se. Slyšel jsem fanoušky naše i Sigmy, jak mě vyvolávali. Návrat byl krásný i smutný vzhledem k tomu, že šlo o záchranářský souboj. Škoda že jsme nevyhráli.
Zdeněk ZlámalKroměřížský rodák se narodil 5. listopadu 1985. Urostlý brankář působil v Hulíně, Kroměříži, Spartě, Zlíně, Liberci, Slavii. V zahraničí pak v Udine, Cadízu a Bari, které na něj společně s Udine vlastnilo práva. V létě 2011 si domluvil angažmá v Olomouci, se kterou vyhrál český pohár, Superpohár, ale také s ní sestoupil z první ligy. Když mu v Sigmě skončila smlouva, tak v lednu 2015 přestoupil do Bohemians 1905, kde je oporou a na podzim dokonce jednou skóroval, když se trefil hlavou po rohovém kopu. „Splněný sen,“ jásal. Za reprezentaci odchytal jedno utkání. Jeho strýc František Zlámal je brankářskou legendou Slavie. |
Ale bod berete, ne?
První poločas jsme hráli výborně, škoda začátku druhého, kdy jsme si nechali dát dva góly. Ke konci jsme hráli výborně, měli jsme tlak. Ale je třeba si přiznat, že v závěru jsme měli velké štěstí, takže remíza je zasloužená, je to plusový bod zvenku. Sigma je bod za námi, nepřeskočila nás, ale tento zápas o záchraně nerozhoduje, je to jen malý krok. Rozhodovat budou další zápasy a uvidíme, jak se s nimi popereme.
Michal Ordoš před zápasem říkal, že budete v brance lítat. Proběhlo vzájemné hecování?
Já jsem se radši s nikým nehecoval. Hecování proběhlo jenom v Turecku, když jsme spolu letěli, ale tady tohle nemám rád, protože pravda je vždycky na hřišti. Minule jsme se hecovali, teď už ne.
Střelu Ordoše v poslední minutě do břevna jste tlačil očima. Měl byste ji?
Jak říkal vždycky Tomáš Lovásik (trenér brankářů Olomouce – pozn. red.): To je ótéčko – oční tlak. Samozřejmě jsem to tlačil. Michal Ordoš se většinou v těchto situacích nemýlí, naštěstí to nedal a urvali jsme aspoň bod.
Co se honí brankáři hlavou, když během pěti minut inkasuje dva góly a soupeř otočí stav?
Slušná slova to zrovna nejsou... Naše hrubé chyby Olomouc potrestala. Michal Ordoš na mě šel tváří v tvář, a přestože ho znám a vím, co udělá, tak to udělal nejlíp, jak mohl. Po druhém gólu už jsem hodně nadával, to musím přiznat.
Jak moc byl pro vás nepříjemný Aidin Mahmutovič a jeho náběhy za obranu?
Věděli jsme, že do těla mu to hrát nebudou, že všechno půjde za obranu, protože do těla není až tak dobrý. Jednou nám utekl a je natolik kvalitní, že mě prostřelil. Jinak jsme ho docela dobře pokryli. Ještě na mě střílel jednou z úhlu. Aidin je pro Sigmu obrovská posila.
Vypsali jste s trenérem Pivarníkem, který také v Olomouci působil, svačinku do kabiny?
Klukům jsem těsně před zápasem říkal, že když vyhrajeme, tak je občerstvím. Pro mě i trenéra to specifický zápas byl, já jsem se sem těšil. Strávil jsem v Olomouci perfektní roky.
Co říkáte tomu, že Sigma se po postupu znovu plácá u dna?
Sigma patří určitě výš, to jsem v jejím dresu sám zažil, bylo to výborné období. V Bohemce to je něco jiného, tam jsou na každoroční boj o udržení zvyklí, ale olomoučtí kluci ne. Asi je tady něco špatně. Nechci se k tomu úplně vyjadřovat, ale tým i zázemí mají kvalitní. Takové kdyby měla Bohemka, tak by byla úplně někde jinde, ale prostě je to tak, jak to je. A realita je, že Sigma hraje o záchranu. Na to jsme tedy v minulosti nebyli moc zvyklí, ale prostě je to realita.
Odchodem do Bohemky jste si tak nepohoršil.
V Bohemce jsem abnormálně spokojený, nic mi tam nechybí. Tamní prostředí je výborné, stejně jako lidé kolem klubu. Krok zpátky to určitě nebyl.
Bude boj o záchranu dramatem až do konce sezony?
Věřím, že se zachráníme co nejdřív. Teď jsme navíc posílili hodně dobře, máme kvalitní tým. Co jsem v Bohemce, tak je to asi nejlepší kádr. Máme bod zvenku, psychicky nás to určitě povzbudí.
Loni jste vystudoval program MBA, obor řízení lidských zdrojů a personální management. Jak to šlo skloubit s fotbalem?
Studoval jsem, ještě když jsem byl v Olomouci. Snažím se dělat i něco jiného než fotbal a bylo to trošku náročnější. Měl jsem sice samé čtyřky, ale zvládl jsem to.
