Vysoká prohra Plzně na hřišti Říma v Lize mistrů mu možná trochu nahrála. Trenér Vrba chtěl okysličit sestavu, Čermáka tak poslal do základní jedenáctky místo nevýrazného Procházky.
Čtyřiadvacetiletý podhrotový hráč se sice dlouho hledal, nebyl příliš vidět, sehrál ale klíčovou roli při rozhodujícím momentu. Využil Krmenčíkovy nabídky a poslal míč i s pomocí odrazu od břevna do sítě.
Míč skončil těsně za brankovou čárou. Věděl jste okamžitě, že je to gól?
Pokračoval jsem v pohybu, takže jsem za brankáře viděl. Nikdo nic nepískal, tak jsem se běžel radovat. Naštěstí to gól byl.
Pro vás vůbec první v ročníku. Pomůže vám?
Doufám, doufám… Potřeboval jsem, aby mi tam už něco spadlo. Na začátku sezony se mi žádnou branku vstřelit nepodařilo. Snad jsem to prolomil.
S uhájením těsného vítězství jste ale měli co dělat.
Na konci jsme se strachovali všichni. Spadl nám kámen ze srdce, když Aleš Hruška vychytal chvíli před koncem Horu, který tam byl před ním úplně sám. Kdyby nám daly Teplice gól, tak bychom se asi najednou strašně divili, protože jsme měli spoustu šancí na to, abychom skóre navýšili.
Balancujete na hraně základní sestavy. Máte o to větší motivaci, když dostanete šanci se ukázat?
Samozřejmě. Člověk chce dávat góly a být platný v každém utkání. O to víc, když poslední dobou tolik nehraje. Chtěl jsem tak hrát i v úvodu ročníku, ale to se bohužel nedařilo. Motivaci mám pokaždé.
Před pár dny jste utrpěli těžkou porážku v Římě. Bylo obtížné se z toho vzpamatovat?
Člověk musí přepnout, je to jiná soutěž. Dobré je, že ve fotbale jdou zápasy rychle po sobě a můžete všechno odčinit. Proti Teplicím to bylo velice těžké a jsme rádi, že jsme doma tři body vybojovali.
Ve zmíněném utkání v Lize mistrů jste se nevešel ani na lavičku náhradníků. Jak jste to vnímal?
Je to realita. Je nás tu dvacet výborných fotbalistů, takže se občas stane, že hrajete, sedíte, nebo jste na tribuně. Tak to chodí.
