Zranění. Pro sportovce snad nemůže být větší zlo. Zejména pro toho, který se jím živí. Ale zdraví člověk neporučí. Své by o tom jistojistě mohl dlouhé dny vyprávět Milan Kopic, v současnosti hráč Jihlavy.
Před lety v historicky první ligové sezoně Vysočiny mezi elitou rozjel svoji slibnou kariéru. Vyhlédla si jej Sparta, tam se sice neprosadil, ale při následné štaci v Mladé Boleslavi potvrdil své kvality a poté podepsal čtyřletou smlouvu v Heerenveenu.
Nicméně v Nizozemsku nyní 27letého hráče začala trápit chrupavka v koleni. A od roku 2008, kdy Kopic působil v Holandsku, musel podstoupit pětkrát operaci. Poslední byla před deseti týdny.
Jaký je tedy aktuálně váš zdravotní stav?
Už je to veselejší. Jsem deset týdnů po operaci, měl jsem berle, ale ty už nemám. Už nějakých sedm týdnů jezdím na kole, takže sval mám prakticky zpátky. Minulý týden jsem začal také běhat. Vypadá to tedy optimističtěji než v únoru, kdy jsem se zranil.
Co vám lékaři operovali?
Zase to stejné. Znovu to byla chrupavka. A co teď doktoři říkali, tak by koleno mělo být dobré. Jen je prostě problém s tou chrupavkou, která mi vlastně měkne, tím pádem se poškozuje, dělají se trhlinky a kosti tlačí na sebe. To je ten můj problém, který mě vlastně trápí od té první operace.
To už musí být zdrcující.
Samozřejmě je to pro mě demotivující, protože vždycky, když jsem se vrátil a začal pravidelně hrát, tak to šlo. Jenže uběhlo čtvrt až půl roku a zase jsem se zranil. A já jsem vždycky věděl, že jinak než operativně to řešit nejde. Zkoušeli jsme injekce, ale ty mi spíš nepomáhaly. Teď jsme se dohodli s doktorem Hospodárem, to je primář z Prahy, který mi koleno operoval naposled. Rozhodli jsme se pro radikální řez, že mi chrupavku na poškozeném místě naváže zpět na kost. Chrupavka je tedy tvrdá. A udělali jsme ještě jeden nestandardní zákrok, a to sice uříznutí čéšky, mám tam tedy díru. To by mi mělo ulehčit na koleno.
Není toho až příliš mnoho?
Říkali jsme, že to je taková poslední šance, jak by se mi dalo pomoct.
Milan Kopic během zimní přípravy, během níž ho znovu zradila chrupavka...
Je to otázka, která se bohužel nabízí. Neplánoval jste ukončit fotbalovou kariéru?
Když jsem šel na operaci počtvrté, tak jsem říkal, že jdu naposledy, protože mě to dost sráželo dolů. Bylo to těžké období. A i ten konec kariéry jsem už zvažoval. Ale doktor Hospodár mi dal teď naději, že by to mohlo být v podstatě dobrý. Neříkám úplně stoprocentní, ale mělo by to fungovat, abych mohl nadále hrát profesionální fotbal. Do operace jsem tedy šel. To i přesto, že byla asi největší ze všech. Bylo to sice artroskopicky, ale dělalo se toho v koleni hodně. A docela velké zákroky. Spoléhám tedy na to, že mi to pomůže a kariéru si prodloužím.
Byl pro vás motivací k tomu, abyste neskončil kariéru, i fakt, že vám ve Vysočině vyšla příprava? Kouč Komňacký vás chválil.
Ano. Ale já jsem se i předtím vždy, když mě nebolelo koleno, cítil dobře. Měl jsem hodně natrénováno. Ale jak přišly bolesti, tak nemělo ani cenu, abych chodil na tréninky nebo zápasy. A vím, že teď v přípravě to nebylo špatné, že se mi i docela dařilo. I to mě tedy motivovalo k tomu, abych to nevzdal. Teď jsem sice měl smlouvu na nějaký čas, ale když jsem v této části nepomohl, tak bych se chtěl v létě vrátit, naskočit do přípravy. A uvidím, jak to bude reagovat. Vypadá to dobře, ale zápasy jsou úplně o něčem jiném.
Kdy budete schopen trénovat na sto procent?
Dejme tomu, že jsem od konce února nehrál, takže v létě to bude čtyři pět měsíců, co jsem bez herní praxe. Uvidím, jak se do toho dostanu. Ale když koleno nebude reagovat na zátěž nějak špatně, tak bych měl od 17. června, kdy zhruba začíná letní příprava, trénovat na sto procent.
Sledoval jste utkání svých spoluhráčů?
Co jsem odhodil berle, tak jsem byl de facto na všech zápasech osobně.
V neděli hrála Vysočina na hřišti Jablonce (1:1), ve kterém působí váš bratr. Byl to jistě jeden z duelů, který jste nechtěl na hřišti vynechat.
Přesně tak. A nejen tenhle zápas, určitě bych si celkově rád zahrál. Ale jak říkáte, utkání proti bráchovi by bylo zajímavé. Tím zas nechci říct specifické.