Je to ale zrádná práce: něco se na ní nepovede a jste od ní pryč.
Víte, kdybych na konci ligy nebyl se Spartou první, sám půjdu za vedením a zeptám se, zda nemám skončit. Ne že sám odstoupím, to je na šéfech. Řeknu jen, ať to zváží.
Čili se v podstatě zachováte stejně jako teď v Olomouci?
Jenže přesvědčili mě, že má cenu pokračovat. Udělal jsem s týmem pouze čtyři prohry, z tohoto důvodu se mi odchází hodně těžce.
Ovšem životní výzva se neodmítá, že?
Životní výzva? Nevím... Je to vyznamenání. Vyznamenáním ale byla i Olomouc.
V minulosti jste ale Slavii i Spartu odmítl. Připadalo vám tedy, že nynější ne už by bylo velký luxus?
Asi ano. Zvlášť po téhle sezoně, kdy za mnou nestojí žádný výsledek. Abych teď dostal nabídku ze Sparty, o to jsem se vlastně vůbec nepřičinil.
Snadnější by bylo jít do Sparty na základě výsledků?
Samozřejmě. Na druhou stranu, jedině ty budoucí výsledky jsou důležité. Vše je o štěstí: Jarda Hřebík loni v létě vůbec nemusel ve Spartě být, kdyby se nějaký Kotrba „nezbláznil“ a neodmítl ji.
Pamatujete si, jak sparťanský šéf Košťál tehdy prohlásil, že vy a Sparta už nikdy?
Nedivím se mu, byl na mě spravedlivě naštvaný. Ale je to pryč, můj kamarád a příbramský šéf Jarda Starka má na to správné pořekadlo: nekoukejte mrtvole do zadku. Ovšem místo „zadku“ používá ostřejší slovo.
Tak jí nekoukejme do zadku a pojďme dopředu. Už jste přemýšlel, co byste ve Spartě změnil?
O změnách v kádru, o asistentech? Vůbec ne, na to je brzo. Zatím jsem přemýšlel pouze o sobě.
Na co jste přišel?
To se nedá říct. Uvažoval jsem obecně, jaké to ve Spartě bude a tak.
Nepřemýšlel jste, že se budete muset změnit?
Ne, měnit se nebudu.
Ani v jednáních s hráči? Tvrdí se o vás, že jste pěkný pruďas.
To se zveličuje. Dovedu být hodný i přísný, s hráči vyjdu. S výjimkou těch, kteří odmítají jít dál.
Kolik takových bylo?
V každém týmu, který jsem vedl, se někdo takový našel. Ale kvůli tomu mít pověst, že neumím vyjít s hráči? Já si o sobě dokonce někde přečetl, že jsem jako Hitler.
Hitler? To vás muselo štvát.
Bylo to silné slovo, ale i tak. Jestli jsem zlý, tak na ty, kteří mají velký nepoměr v kolonkách má dáti dal. Každý, ve Spartě i jinde, musí dělat pro tým.
Jenže na očích budete ve Spartě nejvíc vy. Nesvazuje to?
Na očích jste všude, musíte to zvládnout. Při neúspěchu jste první na řadě.
Nebo vás úspěch ve Spartě proslaví.
Zahřeje to, ale já nemám rád tenhle "jájismus", hraní si na hrdinu.
Pokud se však nepletu, jednu chvíli jste, jak říkáte, "jájismu" docela propadl...
Na Žižkově, kdy šlo všechno strašně rychle. Když se přestalo dařit, myslel jsem si, že se proti mně spikl celý svět. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že nejsem středem světa. Jsem rád, že tohle období mám za sebou, ale zároveň jsem rád, že jsem jím prošel.
