"Moc se na souboj s Lafatou netěším. Když jsme proti Jablonci hráli a já nastupoval v útoku, tak jsem litoval naše stopery. A teď to spadne na mě," říká kanonýr Jan Nezmar, který se v letošní sezoně přeškoluje na obránce. "Bude to hodně složité, ale věřím, že se nám společnými silami podaří uhlídat nejen Lafatu, ale i ostatní nebezpečné ofenzivní hráče Jablonce."
V derby budete mít zvláštní úkol: zabránit Davidu Lafatovi, aby vstřelil svůj stý gól. Zvládnete to?
Bylo by určitě zajímavé, kdyby se během takové krátké chvíle na našem stadionu UNisy dvakrát dovršila stovka vstřelených gólů, ale akceptoval bych to jedině v případě, že bychom vyhráli. Asi bude lepší, když si David nechá ten stý gól na doma, hrají se Spartou a tam to bude stylové. Nám by se hodilo, aby v Liberci vyšel střelecky naprázdno.
Čím je střelec letošních šestnácti ligových branek tak výjimečný?
Čichem na góly. Jeho největší předností je, že si vždycky dokáže najít ten správný prostor, což se strašně těžko brání, protože ten správný prostor je vždycky někde jinde. Bude to chtít velkou koncentraci nejen moji, ale nás všech v šestnáctce, musíme se snažit zachytit Lafatův pohyb. Jeho hra je však těžko čitelná, a proto je tak nebezpečný.
Když jste na jaře dal svůj stý gól, asi vás nenapadlo, že za pár měsíců z vás bude stoper a budete mít za úkol hlídat nepolapitelného Lafatu.
To rozhodně ne. V té době jsem měl problémy se zraněním a snažil jsem se dát dohromady. Nenapadlo mě, že bych mohl přejít na jiný post. Ale ta situace se prostě tak vyvinula. Původně jsem se připravoval na to, že to pro mě bude v obraně jen záskok. Ale dopadlo to jinak. Samozřejmě moje přirozenost a návyky jsou někde jinde a s místem stopera se pořád potýkám.
Teď to trochu odlehčím. Jestli se chcete vrátit do útoku, měl bych pro vás jednu radu: začněte dělat chyby a trenér Šilhavý vás z obrany vyžene.
Uznávám, že určitou logiku to má, ale nevím, jestli by to byl nejlepší nápad. Já ty chyby udělám, aniž bych chtěl. Pořád se s tím peru a každý zápas mi přináší nějakou novou situaci, kterou jsem doteď nezažil. Jsem v pozici osmnáctiletého stopera, který má za sebou první půlrok v lize. Ale snažím se a doufám, že přispívám k týmovému výsledku.
Po několika zápasech jste se znovu přesunul do útoku, ale pak vás trenér do obrany vrátil. Co jste tomu říkal?
Na stoperu jsem dočasně skončil po červené kartě s Olomoucí. Tam mě trošku mrzelo, že jsem ukončil svou kariéru obránce takhle blbě. Do té doby to přitom nebylo tak špatné. Ale akceptoval jsem to a koneckonců jsem měl být v obraně jen na záskok. Snažil jsem se přeorientovat zpátky na útočníka. Nakonec to však vyšlo úplně jinak než všichni čekali a teď budu v derby hlídat Lafatu.
Dá se na jabloneckého kanonýra speciálně připravit?
První video nás teprve čeká. Od trenéra Šilhavého možná dostanu nějaké rady. Je výhoda, že on hrál stopera strašně dlouho. Ale na Lafyho je nějaká speciální příprava hrozně těžká, jeho síla je v instinktu a ten se těžko čte. Musím doufat, že v sobě najdu instinkt jeho gólům zabraňovat.
Jste v kontaktu s někým z jabloneckých hráčů?
Ne ne, žádné hecování neprobíhá. Potkal jsem se s Petrem Pavlíkem kdysi ve Slovácku, ale to je už strašně dávno. Jedině že bych sehnal číslo na trenéra Komňackého a trochu ho popíchl. S ním jsem zažil krásné roky ve slovenském Ružomberoku.
Co od derby očekáváte?
Je to speciální zápas mezi soupeři, kteří jsou regionálně blízko, bude to fanouškovsky vyhecované. Favorita nevidím, ale pokud se nám podaří vyhrát, odskočíme Jablonci o velký kus, což je důležité. Ale my bychom hlavně chtěli pokračovat ve vítězné sérii a dotáhnout podzim do úspěšného konce. Určitě by nám to dalo lepší atmosféru do zimní přípravy. Věřím, že zápas s Jabloncem zvládneme. Už proto, že před domácím publikem máme největší rest. Doma se nám letos častokrát nedařilo.
Jak hodnotíte sílu Jablonce?
Pořád považuju Jablonec a Spartu za největší favority ligy. Podle mě mají tyto týmy nejlepší obranu, a ta je v dlouhodobé soutěži strašně důležitá. K Jablonci máme velký respekt, ale věřím, že vyhrajeme.
Liberec je druhý v lize, což je příjemné překvapení. Vy osobně jste čekal, že budete hrát takhle vysoko?
Nečekal. V létě nám odešli dva důležití hráči ze základního kádru. Místo nich přišli kluci z Brna Rabušic a Šural a nikdo nemohl vědět, jak zapadnou do týmu. Ale oni to zvládli. Spíš jsem očekával, že se budeme zase plácat nahoru dolů a že dobré zápasy budou střídat ty horší. Víte, já s postupem času hůř a hůř snáším porážky. To pak vždycky přemýšlím, že s fotbalem seknu. Třeba po zápase s Teplicemi jsem na tom byl hrozně špatně. Ale celkově jsem na podzim tolik proher nezažil, což je pozitivní. A věřím, že i Jablonec porazíme.
