Baník! Baník! skandovali fanoušci a mnozí fotbalisté ostravského Baníku po vítězství nad Znojmem klesli na trávník. Úlevou, že svou misi, rychlý návrat mezi elitu, zvládli.
A brzy se ocitli v sevření svých příznivců, kteří jim přímo na hřišti děkovali, že od příští sezony budou znovu chodit na nejvyšší domácí soutěž.
Neměli hráči strach, že je fandové ušlapou? „Ani ne, bylo to pěkné se s nimi radovat. To je to nejhezčí,“ řekl ostravský záložník Štefan Pekár, střelec závěrečného gólu vydařené sezony.
Baník má za sebou náročný rok, ale i celý týden, kdy čekal na poslední duel, který musel zvládnout. „Jak jsem ty poslední dny vnímal?“ ptal se brankář Petr Vašek. „Jako když máte dynamit, k němu zápalnou šňůru a ta celý týden hořela... A bouchlo to až teď v neděli.“
Selfíčka s fotbalisty šla na dračku stejně jako jejich dresy. „Je to fantastické. Šli jsme za tím celou sezonu. Rozhodlo se sice až v posledním kole, ale před domácími fanoušky. Takže paráda,“ radoval se ostravský obránce Tomáš Hučko s dítětem v náručí.
Z šatny Baníku se táhl odér sektu. Trenér Vlastimil Petržela musel promáčenou košili vyměnit za starý baníkovský dres. Vínem ho zlil zraněný stoper Arťom Mešaninov, jehož kouč většinu sezony káral.
To asistenta trenéra Aleše Křečka polil celým soudkem iontového nápoje obránce Matěj Helešic. „Byla to taková sranda,“ culil se Helešic. „Nejdříve jsme hledali pana Petrželu, ale toho jsme nemohli najít, takže to schytal asistent.“
Helešic zažil i loňský sestup. „Teď to je o něčem jiném, tým je úplně jiný. I když některé výkony nebyly optimální, zasloužili jsme si postoupit vůlí a týmovostí.“
Nynější postup je pro Helešice největším zážitkem v kariéře. „Celá sezona byla napínavá, Opava nás nenechala vydechnout, pořád nás to však nutilo, abychom na sobě pracovali.“
Uspět bylo podle Tomáše Mičoly těžké od prvního kola. „Ani nevím, jestli byla někdy ta druhá liga tak sledovaná jako nyní,“ prohlásil Mičola.
A trenér Petržela si pochvaloval, že měl pravdu, když tvrdil, že Baník postoupí. „Za čtyřicet let ale nepamatuji, že bychom čtrnáct dnů před soutěží slepili mužstvo a uspěli,“ usmál se.
Opava smutní. Pospěch končí
Po závěrečném hvizdu žádný z opavských fotbalistů nevěšel hlavu, byť věděli, že jim postup unikl. Naopak. Všichni si užívali děkovačku se svými fanoušky.
Zvlášť dojemné chvíle prožíval kapitán Zdeněk Pospěch. V očích měl slzy. „Bylo to hodně emotivní, protože jsem věděl, že ze hřiště odcházím naposledy a už se na něj nikdy jako hráč nevrátím,“ řekl někdejší reprezentant, který ukončil kariéru. Na rozlučku si vzal dceru. „Bylo to mé přání, je to moje princezna. Při tomto okamžiku jsem ji chtěl mít u sebe.“
Opava má za sebou velice povedenou sezonu, ve které ji v obou soutěžích chyběl kousek, aby slavila. Ve finále poháru padla se Zlínem, ve druhé lize zůstala bod za postupem. „Určitě nás to mrzí, když jsme byli tak blízko, ale nedá se nic dělat. Potenciál ten klub má, takže je na čem stavět. Věřím, že se kluci o postup pokusí hned příští rok,“ řekl Pospěch.
Připustil, že až s odstupem času si uvědomí, co všechno díky fotbalu zažil. „Myslím, že to teprve přijde, až si v klidu sednu se skleničkou vína a poohlédnu se za svou kariérou, tak si určitě ještě pobrečím. Díky fotbalu jsem poznal spoustu skvělých lidí a kamarádů,“ dodal Pospěch.
