Možná mnohem složitější je ovšem hledání toho, jaký opravdu je. Jisté je, že hráč, jehož jméno je v Česku spojováno především se Spartou, byl ve vrcholné formě elitním obráncem ligy a může být v této anketě zvolen tím úplně nejlepším v její historii.
Ještě jistější je, že Řepka fotbal miluje; dával to občas najevo hodně svérázným způsobem, přesto o tom nemůže být pochyb. "Že jsem blázen? Jo, to asi jsem. Prý jsem taky magor, maniak, Hellboy, Jekyll a Hyde, ty vole, co já vím, co ještě. Ale jo, tyhle nálepky beru. Vlastně se v nich poznávám," líčil jednou Řepka.
ANKETA: Nejlepšího obránce volte zdeHlasovat můžete do neděle 28. dubna do 23 hodin |
Pod těmi nálepkami se trochu ztrácí, že hráč, jemuž jsou přisuzovány, byl ve své době výtečný fotbalista. Nekruťte odmítavě hlavou, byť jste třeba Řepkovi zapřísáhlí odpůrci. Nikdo nemůže popřít, že na místě stopera odváděl skvělou práci. Byl v takové formě, že by po něm sáhla i reprezentace, nebýt jeho kontroverzní povahy.
A jsme zase u toho. Pracovat s Řepkou bylo jako pracovat s nevyzpytatelnou výbušninou: mohli jste s ní vyhodit do vzduchu plány protivníka, jenže stejně tak vám mohla vybuchnout v ruce a krutě vám ublížit. Tohle riziko na sebe trenér národního týmu celkem logicky nechtěl vzít.
Když se jeden čas Řepkův comeback do reprezentace přetřásal ze všech stran, poskytl obránce velmi otevřený rozhovor pro MF DNES v Londýně, kde hrával za West Ham. Mluvil tak ostře o šéfech svazu (ale také třeba o bývalé sparťanské ikoně Janu Bergerovi, o němž prohlásil, že má místo mozku Rubikovu kostku...), že se ho redaktor raději (a vlastně téměř neprofesionálně) přímo zeptal, zda má takový "heavy metal" vážně otisknout v novinách.
Řepka bez mrknutí oka souhlasil, což bylo svým způsobem chlapské. Tehdejší trenér reprezentace Brückner však tímto rozhovorem mimo jiné argumentoval, proč zadáka nepovolá. Upřímně - těžko se mu šlo divit.
Brückner na sebe riziko "práce s výbušninou" nevzal. Sparta ano, když v roce 2006 poskytla Řepkovi platformu pro návrat do české ligy. V ní nebyl osm let, před West Hamem působil v italské Fiorentině.
Ani v Anglii rozhodně nebyl učesaným vzorňákem s pěšinkou ve vlasech, nicméně v Česku se utrhl z řetězu. Sparťanští fanoušci ho zbožňovali, ti ostatní proklínali.
"Taky slyším, ať táhnu, prý proč tady vůbec žiju," svěřoval se chlapík, který nikoho nenechával lhostejným. "Já kdysi odešel hrát do ciziny, protože to by udělal každý, kdo něco umí. Jasně, neodejde jeřábník, kam by také šel? Ten bude tady v té šedi, bude si kupovat bulváry a smát se neštěstí druhých, i když má doma to samý, ne-li horší."
Nejlepší obránceSpolečná anketa Ligové fotbalové asociace a portálu iDNES.cz
|
"Jeřábník" mohl v bulvárech (ale zdaleka nejen v nich) číst třeba toto:
"Řepka nazval jihlavského trenéra Večeřu kreténem."
"Řepka reagoval vztyčeným prostředníčkem na pokřiky fanoušků Teplic."
"Řepka udeřil do kamery a byl vulgární."
"Řepka hodil míč do obličeje protihráči Bestovi z Brna, byl vyloučen a Sparta přišla i kvůli tomu v závěru ligy o titul."
"Řepka plivl na Volešáka ze Slovácka."
"Řepka opět ukázal prostředníček, tentokrát na diváky v Jablonci."
Hříšník sám později přiznával, že lituje činu vůči Bestovi a že se stydí za plivanec, což bylo podlé. Za šest let ve Spartě zaplatil na pokutách přes půl milionu korun a za trest nemohl nastoupit do 25 zápasů.
Je těžké psát o Řepkově kariéře a vyhnout se skandálům. Tím posledním je nařčení z krádeže kasy ze sparťanské šatny, což Řepka odmítá, ale zatím to pořádně nevysvětlil.
Skandály k Řepkovi patřily a je vlastně otázka, zda by bez nich byl takovým hráčem, jakým byl. Fotbal je v Řepkově pojetí jakýmsi způsobem gladiátorského boje a podle toho k němu obránce také přistupoval.
Ke gladiátorskému boji patří i smrt, v tomto případě "polosmrt", jak Řepka nazývá konec kariéry. Asi proto se mu stále brání. Po vyhazovu ze Sparty čelil "polosmrti" v Českých Budějovicích, nyní je manažerem druholigového Mostu, drží se však myšlenky, že od nové sezony by za tým mohl hrát.
Možná je to naivní představa. Pro někoho ale možná bude platit věta, kterou Řepka také kdysi pronesl. "Teď mě třeba nenávidíte, ale až jednou skončím, možná vám budu chybět."
