Než nad ránem dorazil domů, dlouho si povídal s hokejovým brankářem Petrem Břízou, který za ním na zápas přicestoval.
"A pak jsem si šel hned lehnout. Spalo se mi dobře, věděl jsem, že se mi zápas povedl," poznamenal dvaadvacetiletý gólman Chelsea.
Ale doma jste jen remizovali 0:0. To není dobrý výsledek.
Naopak, mně přijde dobrý.
Proč?
Nejdůležitější je, že jsme nedostali gól, protože ten se v pohárech hostům přece počítá dvakrát. Abychom postoupili do finále, musíme dát gól venku. Takže je v podstatě jedno, jestli by to teď skončilo jedna nula nebo nula nula.
Že Chelsea branku nedostala, za to může děkovat především vám. Hlavička Milana Baroše byla gólová. Jak jste ji viděl vy?
Zprava rychle přilétl centr a Milan se dobrým pohybem dostal před naše obránce a i to pěkně trefil. Měl jsem štěstí, že jsem tak vysoký.
Vyrazil jste ji levou rukou, přitom se zdálo, že blíž k míči byste byl pravačkou?
Letěl vysoko a točil se k tyči. Rozhodlo, že jsem po něm šel levačkou, pravačkou bych na něj neměl. V tu chvíli jsem potřeboval každý centimetr a jak jsem se ve vzduchu přetočil, tak jsem pár čísel získal.
Kam byste tento zákrok zařadil?
Určitě hodně vysoko. Ale zatím jsem jen v poločase. Když v odvetě udělám chybu, tak tenhle zákrok úplně degraduju. Ale když postoupíme po výsledku jedna nula, tak bude jedním z nejdůležitějších v kariéře.
Mluvil jste o něm s Milanem Barošem?
Jo, už o přestávce jsme to probrali. Když jsem totiž šel na druhou půli, potkali jsme se v tunelu. Překvapilo mě, že ho pak střídali, protože od něj hrozilo nebezpečí kdykoli. Po zápase jsme se už neviděli, já musel do těch televizí. Ale ještě na hřišti jsem pokecal s Vláďou Šmicrem, který ke konci střídal.
Ještě před hlavičkou Baroše jste chytil velkou šanci Riisemu. Co bylo pro vás těžší?
Určitě hlavička Milana, byla umístěná. Riise se mě snažil spíš prostřelit, dát ránu a dal to kousek ode mě, takže nebylo těžké to chytit.
Ale zase byl hodně blízko.
Ale taky byl překvapený, jak se do té šance dostal. Říkal jsem si, že musím zůstat stát, hlavně neudělat zbytečný pohyb. Možná jsem využil toho, že byl překvapený.
S Liverpoolem jste v letošním ročníku hráli už počtvrté, pokaždé jste vyhráli. Jak byste předchozí zápasy srovnal s tím středeční?
Byl hodně podobný s tím, jaký jsme sehráli v lize u nás doma. Taky spíš jen bránili, my do nich bušili a nemohli dát gól. Povedlo se to až ze standardky. U nich to bylo víc otevřené, víc šancí. No a ve finále Ligového poháru dali gól už v první minutě gól, pak jen bránili, což se jim nakonec vymstilo.
A středeční souboj?
Asi odehráli nejlepší zápas. Dobře bránili, drželi míč. Pro nás bylo hodně těžké dostat se přes jejich obranu.
V sobotu vás čeká ligový zápas v Boltonu. Když vyhrajete, tři kola před koncem získáte titul. Nemohou vás případné oslavy před úterní odvetou v Liverpoolu rozptýlit?
Myslím si, že určitě ne, spíš naopak. Titul je opravdu blízko, ale ještě ho v ruce nemáme. Když ho získáme už teď, uleví se nám. A pak se můžeme soustředit už jen na Ligu mistrů.
