Plán může zhatit jedině reprezentační trenér Bílek, pokud by plzeňského obránce pozval na kvalifikační zápasy.
"Reprezentace? Ta představa je krásná, ale já stojím nohama na zemi. Neřeším něco, co není. Těším se za rodinou do Těrlicka. Kromě poháru bych jim rád přivezl ještě něco jiného," zadívá se na stadionu v Mariboru do nebe a každému musí být jasné, jak bude myšlenka pokračovat: "Chtěl bych jim přivézt Ligu mistrů."
Dnes večer se v Mariboru rozhodne. Zatímco předloni Ligu mistrů jenom pozoroval, letos ji Řezník může ochutnat.
V plzeňské sestavě je jako přibitý. Všichni už v sezoně odpočívali, jen on ne. V každém utkání zvládne naběhat přes jedenáct kilometrů, což je nadprůměr. A jede jako fretka, což je extrém. Zápas co zápas, dvanáctkrát 90 minut. Nepočítejte to, konečná cifra je 1 080 minut během pouhých 45 dní. A dnes další zápas.
"Sakriš, je toho nějak dost, co? Možná to vypadá, že jsem na klíček, ale není to tak. Dokážu ubrat plyn, když je zápas rozhodnutý," vypráví s úsměvem.
Těžko říct, jak přesně to vypadá, když Řezník ubere plyn, protože na pravé straně obrany jezdí pořád jako pila: "Říz dopředu! Říz dozadu!"
"Lepšího pravého obránce teď Česko nemá. Radim je k neutahání a pořád se zlepšuje," tvrdí Pavel Kuka, někdejší slavný kanonýr, jenž pracuje v plzeňském managementu.
Řezník přitom v Plzni neměl snadné začátky. Zatímco v Ostravě byl zvyklý hrát a fanoušci si ho považovali, v Plzni byl od září 2011 pan Nikdo. Nehrál a trápil se. Na jedné strany obrany zářil Limberský, na druhé Rajtoral, místa mezi stopery obsazená zrovna tak: "Přiznávám, že jsem přemýšlel o tom, jestli neodejít jinam."
Všechno se zlomilo loni v srpnu. Ve 4. kole dostal šanci a od té doby řeže a řeže! Nemá chvíli oddechu, neříká si o úlevy: "Až budu rozbitý nebo až si trenér všimne, že šlapu vodu, možná se něco změní. Ale zatím si vychutnávám to, že můžu hrát. Nechci si dávat pauzu, když mě fotbal baví."
Ve čtyřiadvaceti je plný energie. V levém uchu nosí černou pecku, kolem krku módní růženec a na pravém bicepsu vytetovaný anglický slogan Jen bůh mě může soudit.
Dnešní večer rozsoudí, jestli se Řezníkova nejbližší cesta do rodného Těrlicka bude víc než triumfální. Ligový pohár poveze, to má jisté. Teď ještě přibalit Ligu mistrů.
