Zkrátka - poháry letos nepřinesly žádnou radost.
Ostudu si uřízla Slavia, už skoro pravidelný účastník jarních bojů, v Poháru UEFA. Vypadla už v předkole s gruzínským Dynamem Tbilisi.
Ostrava a Olomouc se sice sklonily před silnými kluby fotbalových velmocí - jenže v nedávné minulosti s nimi aspoň některý český zástupce uhrál slušné výsledky. Vzpomeňte loni Teplice či před nimi Liberec.
Ani Sparta, navzdory snaze o otevřený boj, neuspěla. „Pokud mužstvo zůstane pohromadě, bude za rok kvalitnější. Zraje,“ slíbil trenér František Straka. Teď neporazila ani Fenerbahce a zapsala si nejslabší výsledky v historii Ligy mistrů.
Je český klubový fotbal v krizi?
Ani ne, výsledky - na rozdíl od posledních let - lépe kopírují realitu. Ekonomickou i fotbalovou.
|
Konec českého fotbalu v pohárech roku 2004 |
|
Sparta |
Jen Slavia se stydí. Ostatní podlehli soupeřům s mnohonásobně vyššími rozpočty. Průměrný ligový klub v Česku hospodaří ročně s 50 miliony. Sparta „protočí“ přes 300 milionů korun ročně. A třeba Fenerbahce? V přepočtu o mnoho víc než miliardu.
K tomu přidejte, že možná padesát předních českých hráčů - tedy čtyři mužstva - působí v zahraničí.
|
SPARTA |
A Sparta? Už účast v Lize mistrů je pro ni cíl, a zároveň úspěch. Žádný tým z bývalé východní Evropy - kromě „nerostnými“ dolary napumpovaných ruských a ukrajinských klubů - nehraje prestižní soutěž častěji. To platí i pro kluby z bohatších, ale velikostí srovnatelných zemí Rakouska, Švýcarska nebo Belgie.
Dokonce i superkluby jako Chelsea, Liverpool či Paříž stojí v žebříčku Ligy mistrů za ní. To je cenná pozice, byť ji u zmíněných klubů ovlivňuje mocnější domácí konkurence - tudíž obtížnější vstup na evropskou scénu.
 Lukáš Zelenka ze Sparty se drží za hlavu v zápase s Fenerbahce. |
