"Gól nohou jsem dal naposledy někdy před sedmi lety, když jsem ještě hrál v Rusku," usmíval se bývalý reprezentant po důležité domácí výhře 2:1. "Bez míření jsem vypálil, brankář to asi neviděl a míč trochu se štěstím propadl do branky."
Brzy jste vedli, navíc soupeř dostal červenou kartu, ale dostali jste gól do šatny. Co se stalo?
Přestali jsme hrát a mysleli si, že nám to spadne z nebe. Zpohodlněli jsme a okamžitě přišel trest.
Uklidnil vás pak váš gól na 2:1?
Mohl nás uklidnit, ale nestalo se. Druhý poločas jsme málo běhali, neudrželi jsme balon, hodně jsme se strachovali, ale to je ta naše nezkušenost.
V nastaveném čase měli hosté dva rohy. Jak moc vás při nich trnulo?
To byla moje pitomost. Chtěl jsem vyřešit situaci fotbalově, ale byl z toho roh. Měl jsem to švihnout na tribunu a byl by klid. Modlil jsem se, abychom z toho nedostali gól, to bych byl za blbce.
Je výhra nad Estorilem velký krok k postupu ze skupiny?
Je, ale postup je ještě hodně daleko. Samozřejmě nám nahrává, že Freiburg prohrál v Seville. Čtyři body po dvou zápasech jsou dobré. Každý si myslel, že Estoril snadno smázneme, ale oni kvalitu mají, umí jeden na jednoho a není náhoda, že jsou v Evropě.
Česká liga má teď pauzu, dostanete volno?
Trenér vždycky volno slibuje, ale nikdy to nedodrží. Tak uvidíme.
