„Jasně, mohli jsme být ještě lepší a vyhrát, ale my měli jediný motiv – projít do skupinové fáze Evropské ligy. A skupinu hrát budeme.“
V duelu, v němž sparťani množili nepřesnosti, ztratili náskok, dohrávali o deseti a trenér Zdeněk Ščasný po něm mluvil o „lajdáctví“, se Costa až vymykal. „Hrál výborně, už druhý zápas za sebou. Pořád jsem tvrdil, že na stoperu může nastupovat,“ řekl Ščasný; dříve hrál Costa na levém kraji obrany.
Muž zápasu = Costa. Bez debat. „Zažil jsem dobré chvíle, to můžu říct. Ale nejde o mě, ale o tým. Brankář chytil jiné šance, každý z kluků se rval a chtěl vyhrát. Chvála patří mužstvu,“ říkal vzorně Costa – pravdou však je, že bez jeho příspěvku by to bylo mnohem těžší.
40. minuta: stadion Stockhorn se chystá na euforii, domácí Rapp posílá míč směrem do odkryté branky... Jenže Costa celým tělem padá na trávník, vzorový skluz zabraňuje vyrovnání na 2:2. „Když už soupeř málem zvedá ruce nad hlavu a vy zvládnete tohle, dodá vám to sebevědomí. Do druhé půle se nám díky tomu šlo lépe,“ uznal 29letý bek.
72. minuta: Thun už na 2:2 srovnat stihl, jenže Costa si nabíhá na přesný centr spoluhráče Dočkala; na jeho hlavičku nemá brankář naději. Jeho už třetí branka sezony a trefa jistoty! „Můj základní job je zajistit, abychom góly nedostávali, ale rád využiju každou možnost na opačné straně hřiště,“ říkal v útrobách arény v Thunu. „Máme řadu dobrých fotbalistů typu Krejčího nebo Dočkala, kteří dokáží skvěle přihrávat.“
Aby toho nebylo málo, krom jedné branky vstřelené a další zachráněné končil i se žlutou kartou; však byla druhá půle chvílemi dosti vypjatá. „Jakmile dal Thun dopředu dva vysoké chlapy a začal nakopávat balony, stala se ze zápasu bitva. Museli jsme se také přizpůsobit, být agresivnější. Bojovat bylo důležitější než hrát s míčem,“ soudil Costa. Muž, který přispěl k postupu více než kterýkoli jiný sparťan.
