Deli nechyboval nijak výrazně, jen měl smůlu. Kdyby se ho před kostelem nezastal pastor, možná by za selhání v posledním kvalifikačním zápase (0:2 s Marokem) dostal nakládačku. I takové příběhy přináší boj o MS ve fotbale.
Kdo nepostoupí, truchlí. Případně chce lynčovat hráče a pro trenéra požaduje hodinového padáka, což se stalo třeba s Italem Venturou. Kdo uspěje, chystá nekonečnou slávu a pijatiku.
V Peru na severozápadě Jižní Ameriky se ve čtvrtek vůbec nepracovalo. Fakt ne? Ne! Ministerstvo odkleplo státní svátek, protože fotbaloví vyslanci porazili Nový Zéland a na mistrovství světa zaplnili poslední volný flek.
Je dobojováno, 32 účastníků je jistých.
Jen pořádající Rusko nemuselo projít nervózní kvalifikací, zbytek se klepal strachy. Peruánci čekali do poslední chvíle. Nakonec plakali štěstím a děkovali bohu. Vytáhlý trenér Ricardo Gareca, fešák s dlouhými blonďatými vlasy, sepnul ruce na hrudi a dlouze se zadíval do nebe. Nejenže vrátil Peru na šampionát poprvé od roku 1982, ale sám sobě věnoval rozhřešení: „Mám slzy na krajíčku.“
V únoru mu bude šedesát a křivda z roku 1986 se mu stále zrcadlí ve vráskách na čele. Argentinec Gareca patřil ve své rodné zemi mezi excelentní střelce, jenže reprezentační trenér Carlos Bilardo ho opomenul v závěrečné nominaci. Přitom Gareca – jako náhradník – zařídil na poslední chvíli slastný postup. Paradoxně proti Peru, které obšťastnil až teď. Tehdy deset minut před koncem posledního utkání na vyprodaném Estadio Monumental v Buenos Aires z pár centimetrů doklepl Passarellovu střelu.
V roce 2014 se radovali z titulu mistrů světa Němci. Jak to bude v příštím roce?
„Když se ohlédnu zpátky, cítím zradu. Ale teď jsem nad věcí,“ řekl Gareca. Fotbalové mistrovství světa je plné roztodivných příběhů. Tím spíš, že právě vyvrcholila kvalifikace. Za proslulým mostem Harbour Bridge v Sydney před pár dny prskal ohňostroj, který nejenže oslavoval hattrick zarostlého záložníka Mile Jedinaka proti Hondurasu, ale hlavně oznamoval čtvrtý australský postup v řadě. To bylo radosti!
Nemluvě o všemi podceňované čtyřmilionové Panamě, které se v kvalifikaci podařilo získat víc bodů než sebevědomým Američanům. Měli bychom asi zmínit, že se tak stalo díky gólu, který neměl platit. Viděl to celý svět, jen pánové rozhodčí ne, protože jim ještě nepomáhal kolega u videa. Snad se v Rusku nic podobného nestane. Všudypřítomné televizní záznamy odhalí nejen chyby, ale rovnou sebemenší neplechu.
V Kremlu chystají na 1. prosince velkolepé divadlo u příležitosti losovacího aktu. Dorazí ruský prezident Putin, fotbalová honorace, trenéři, bývalé hvězdy.
Češi budou znovu chybět. Co se republika oddělila od Slovenska, probojoval se národní tým na šampionát jen v éře srdcařů Nedvěda, Poborského a Kollera v roce 2006.
Můžeme jen vzpomínat na stadion Vladimira Iljiče Lenina, kde se Československo v roce 1980 s Vízkem, Netoličkou či Bergrem stalo olympijským vítězem. Dávno už se aréně říká Lužniky, 15. července 2018 bude svědkem finálového klání.
Určitě u toho nebudou takové fotbalové veličiny jako Gianluigi Buffon, Gareth Bale, Marek Hamšík nebo Arjen Robben, které se nedokázaly se svými týmy prokousat skrz kvalifikaci.
Sázková kancelář Tipsport naopak přispěchala s kurzy, podle kterých se řídit nemusíte, ale leccos naznačují. Za největší favority jsou považováni obhájci titulu z Německa a pětinásobní šampioni z Brazílie (shodně šest ku jedné). Následuje Francie (7:1), Španělsko (8:1), Argentina (9:1) a Belgie (11:1). Zdaleka nejvyšší kurz mají outsideři Panama se Saúdskou Arábií (2000:1).
Pokud si chcete vsadit na nejlepší střelce, máte tradiční možnosti. Nejvýš stojí královský triumvirát Neymar, Messi, Cristiano Ronaldo. Následuje mladičký Francouz Mbappé, Angličan Kane, Polák Lewandowski, Uruguayec Cavani, Belgičan Lukaku.
Do startu zbývá 208 dní!
