„Mám pocit, že jsme si zasloužili lepší výsledek,“ prohlásil na pozápasové tiskové konferenci Carlos Queiroz, jenž Írán trénuje už sedm let.
Dvakrát za sebou ho dovedl na světový šampionát. Na úvod toho právě probíhajícího zdolali jeho svěřenci šťastně Maroko a ve druhém duelu sahali po bodu. A to hráli se Španělskem, jedním z favoritů na celkové vítězství.
„Předvedli jsme bojovný výkon proti jednomu z hlavních kandidátů na titul. Ukázali jsme, že jsme schopni se s takovými celky měřit,“ uvedl Queiroz, který svému týmu naordinoval velmi defenzivní taktiku.
Írán totiž umí bránit skvěle, vždyť během kvalifikace vytvořil rekord sérií 1 121 minut bez inkasovaného gólu.
Hráči v červených dresech vyčkávali hluboko na vlastní půlce, obrannou řadu rozšířili na šest mužů, dlouho soupeře drželi zkrátka. V prvním poločase běhali bez balonu, drželi ho pouhých devatenáct procent času! Inkasovali až po změně stran, když se s velkým štěstím trefil Diego Costa.
V tu chvíli jako by se na trávníku objevilo úplně jiné mužstvo. Z bránících a často zdržujících fotbalistů se stalo kreativní útočné komando. Vyrovnávací branku sudí Íránu neuznal kvůli ofsajdu, ze slibných příležitostí však další nepadla.
Íráncům pak nepomohl ani kuriózní (a neúspěšný) pokus střídajícího Mílada Mohammadího o netradiční vhazování. Obránce se na konci čtyřminutového nastavení rozhodl, že si k delšímu autu zkusí pomoci přemetem.
Když pak poslal míč do vápna normálně, Španělé se ubránili a byl konec. Fotbalisté Íránu popadali na trávník, jejich trenér ale krotí smutek a věří, že naději stále mají.
„Jsem na své hráče pyšný a oni by měli být pyšní sami na sebe. Přijeli jsme sem jako outsider, od kterého nikdo nic nečekal, a teď za sebou máme dva velmi dobré zápasy a pořád máme šanci hrát o postup,“ řekl Queiroz.
„Když se na to podíváme tenisovou terminologií, tak jsme nevyužili náš první mečbol na postup, ale pořád máme druhý proti Portugalsku. Je to otevřené, věříme,“ dodal kouč Íránu, který před posledním utkáním ztrácí bod na vedoucí duo skupiny B.
