Pamatujete si, kdy jste pochopil, že jste se stal vyspělým fotbalistou?
Už před dvěma lety v Německu, když mě v Hamburku zvolili kapitánem, jsem si myslel, že jsem hotový hráč. Jenže pak přišel přestup do Fiorentiny a já zjistil, kolik mám ještě nedostatků. Itálie mi otevřela oči.
Čím?
Víc se tam trénuje, kondiční stránka i taktika. První tři týdny jsem snad neslezl z masérského stolu, byl jsem strašně unavený. Hodně se posilují nohy a já měl pocit, že se mi co chvíli musí urvat svaly. To, že jsem poznal, jak se trénuje v Itálii, mě posunulo výš.
Zvenčí to vypadá, že i díky Itálii jste větší osobností. Je to tak?
Asi jo. Hráči ve Fiorentině mě berou, trenér taky, udělali ze mě zástupce kapitána. Ale nepřišlo to samo. Člověk to musí mít v sobě. Jak přistupuješ k tréninku, jak komunikuješ, jak vystupuješ na hřišti.
Vy jste nikdy nebyl uťáplý, co?
Uťáplý ne, ale rebel taky ne. Jsem takový klidný šéf, který je jen na hřišti občas nervní.
Býval jste šéf i ve škole?
Býval. Kolem mě se všechno točilo. Taky jsem byl dost upovídaný, ale s profesory jsem vycházel. Byl jsem vlastně jediný fotbalista na střední zemědělské škole v Olomouci, který odjížděl reprezentovat. I kvůli tomu mě asi všichni brali.
Očima Ujfalušiho(Tři soupeři v základní skupině) USA. Ještě jsem Američany neviděl hrát, každopádně jsou ohromně silní. Hodně hrají spolu, mají dost zkušeností z anglické ligy. První Ghana. Kondičně výborně připravení, všichni rychlí, umějí jeden na jednoho. Může jim být na škodu, že se do útoku hrnou všichni. Jsou živelní. Z toho bychom mohli těžit. Itálie. Favorité mistrovství, všechny řady jsou skvělé. I když kdo ví, jestli na ně nedolehne ten skandál, který se v Itálii rozjel. Mohlo by je to rozladit. |
Zemědělská škola? To jste jezdil i na traktoru. Vrátíte se na něj někdy?
Nikdy. Ledaže bych si pořídil farmu a bylo potřeba se o ni starat. Ale to nepředpokládám. Školu jsem si vybral proto, aby mě neomezovala ve fotbale. A abych si udělal maturitu. Snad jestli budeme mít velkou zahradu, koupím si traktůrek a budu s ním sekat. Jsem spíš městský typ.
A osobnost reprezentace. Myslíte, že Česko je silnější než před dvěma lety, kdy skončilo v semifinále mistrovství Evropy?
Věřím, že jo, hlavně v ofenzivě jsme hodně silní. I když kvalifikací jsme nepropluli úplně pohádkově.
Do baráže se vrátil Pavel Nedvěd a zdá se, že mužstvo získalo větší grády. Je silnější.
Vždycky jsem tvrdil, že Pavel nahání soupeřům strach. Je to symbol. Když se řekne fotbal a Česká republika, napadne vás Nedvěd. Bez něj jsme ztratili na respektu. Teď všichni cítíme, že se síla vrátila.
Co přesně Nedvěd přinesl? Tedy kromě kvality na levé straně zálohy.
Když se nedařilo, chyběl člověk, který by nás od podlahy zpucoval, vyhecoval to. Méďa je vítězný typ, má obrovskou vůli, kterou dokáže přenést na ostatní.
Bez Nedvěda jste byli příliš hodní?
Tak nějak. Třeba v kvalifikaci v Rumunsku. Vlítli na nás tvrdě a my podlehli. Je potřeba hráč nebo dva, kteří ukážou, že taky nejsme z bavlnky. A to se s Nedvědem vrátilo.
Může být vrchol mužstva na mistrovství světa?
Věřím tomu. Všichni máme zkušenosti ze zahraničních lig, jen je potřeba doladit formu. Pro kluky, kteří se chystají skončit, je to ideální šance, jak udělat něco velkého.
A to znamená?
Přece vyhrát mistrovství.
To myslíte vážně?
Když začínám sezonu, chci ji vyhrát. Když začíná turnaj, chci ho vyhrát. Je to moje motivace. Tak teď chci vyhrát mistrovství světa.
Je to reálné?
Může být, pokud budeme měsíc předvádět nadvýkony, při troše štěstí... Minimální úspěch pro mě bude postup ze skupiny.
Kudy vede cesta do osmifinále?
Jednoznačně přes první zápas s Američany. Nesmí se zkazit. Na turnaji nemáte čas napravit chybu.
Ve třetím zápase vás čeká Itálie a souboj se spoluhráčem Tonim, nejlepším střelcem italské ligy.
Delikátní zápas. Když jsme se loučili, Luca mi říkal: Hele, když už bude všechno jasné, nějak se domluvíme. Ale asi to sranda nebude. Luca měl neuvěřitelnou sezonu.
Nastřílel 31 gólů, což Itálie nezažila téměř půl století. Jak ho ubráníte?
Musíme ho otrávit. Hrát na tělo, nenechat mu prostor, být tvrdí. Je vysoký i rychlý, když dostane metr volnosti, je z něj zabiják. Luca je celebrita, nejpopulárnější sportovec Itálie. Znamená víc než motorkář Valentino Rossi, což je neskutečné.
Mimochodem, Itálie se zrovna topí v obrovském skandálu. Ani vaše Fiorentina se mu nevyhnula.
Patron klubu (majitel Diego Della Valle) nás ujistil, že v ničem nejedeme. Věřím mu. Víc se o to nezajímám, nesleduju noviny.
Copak to neprobíráte na soustředění v Seefeldu? Nedvědův Juventus může spadnout až do třetí ligy, Jankulovského jméno je na seznamu sázkařů a vaše Fiorentina...
Nijak zvlášť se o tom nebavíme, jen se občas hecneme: Uvidíme se příští rok ve druhé lize. Ale my hráči to vážně neovlivníme. Jen čekáme na rozhodnutí jiných.
O italském střelci Tonim tvrdíte, že je celebrita. A vy?
Myslím, že ne. Jsem normální.
Počkejte. Jste slavný, bohatý, extravagantně se oblékáte.
Možná jsem známější, víc nic.
Vaše figurína stojí v každém McDolandu, jste českou tváří Adidasu.
Já tam nechodím, takže mi to nevadí. Prostě to patří k mé práci. V Německu teď všude visí Ballack. Je to tahák pro lidi. Slavný, sympatický, tak proč by nedělal reklamu.
Vy děláte před volbami reklamu ODS. Proč?
Vždycky jsem ODS volil, jen jsem to teď řekl veřejně. Oni nejdřív oslovili Milana Baroše, on to pak řekl mně a já se přidal.
Mluvíte s Barošem o politice?
Poslední dobou docela jo. Ne, to byl vtip, neprobíráme ji. Ale svůj názor jsme řekli.
Stejně jste extravagantní. Třeba stylem oblékání se vymykáte.
Někomu to možná extravagantní přijde, ale mně se ty věci prostě líbí.
Nakupujete rád?
To jo, i když ne každý den. Musím mít náladu. V jednom obchodě si koupím džíny, jinde tričko, v dalším boty. Florencii se říká "malý Milán", seženete tam všechno.
Nedávno jste si pořídil i nové auto. Proč Porsche Carrera 997?
Vždycky jsem byl spíš na pohodlnější rodinná auta, ale všichni do mě hučeli, že bych měl aspoň jednou za život vyzkoušet sporťáka. A porsche je klasika.
A považujete za výstřednost, že máte pupečníkovou krev z malé Kateřiny uschovanou ve švýcarské krevní bance?
To určitě výstřednost není, to je jistota, kdyby se náhodou něco stalo. Pupečníková krev obsahuje zdravé buňky, v budoucnu může třeba zachránit Kaččina sourozence. Kdyby, nedejbože, měl třeba leukemii, je to určitá biologická pojistka.
Takže druhé dítě je u Ujfalušiových v plánu?
U Ujfaluši! My se neskloňujeme. Ale v plánu je. Stejně jako třetí a čtvrté. Uvidíme časem.
Pokud to není příliš dotěrná otázka, řekněte: budete muset po kariéře pracovat, nebo už máte vyděláno?
Vím, že pracovat budu, otázkou zůstává jak. Trénovat nebudu, cestování mám plné zuby a další roky bez rodiny prožít nechci.
Tak co vás láká? Zařídíte si síť butiků Ujfaluši? Olomoucký ředitel Kubíček, pokud to stále platí, vám taky drží místo v managementu.
Německy umím, italsky se zdokonaluju, ještě vyšperkovat angličtinu a můžu se do toho vrhnout. Co budu dělat? Nechci o tom ještě mluvit.
Vlastně jste mi neodpověděl: musel byste ještě po kariéře pracovat, nebo už máte vyděláno?
Pokud vydržím ještě šest sedm let, asi bych pracovat teoreticky nemusel, ale rozhodně to není budoucnost, po které toužím.
Jaká je vaše budoucnost? Myslím fotbalová.
S Fiorentinou mám ještě dva roky smlouvu. Teď v létě musíme zvládnout předkolo, abych si poprvé zahrál Ligu mistrů. Taky bych chtěl zopakovat poslední výjimečnou sezonu, i když to bude těžké.
A pak? Máte ještě vysněný přestup?
Sním o top klubu. Ve Španělsku jsou tři: Real, Barcelona, Valencie. Na koho jsem zapomněl? Asi na nikoho, že? V Itálii jsou Inter, AC, Juventus. V Anglii třeba Chelsea, Manchester, Arsenal, Liverpool.
To myslíte dost vysoko.
To jo. A jen na mně záleží, jestli se to povede.
