Přímočarost. Jeho hlavní zbraň. Převezme míč a nejkratší cestou letí na branku. Neohroženě a někdy bezhlavě se probíjí obrannou přesilou. Pokud je v ideální formě, nekomplikuje si fotbal kličkami. "Podobného hráče nemáme, bude to citelná ztráta," říká Radoslav Kováč.
Neúnavnost. Nikdy nešetří silami, nekalkuluje, že zápas trvá hodinu a půl. Nasadí až sebevražedné tempo a tím deptá soupeře. „Řádí jako divoká svině,“ s nadsázkou ho vystihuje trenér Karel Brückner. Takových hráčů mají Američané několik, české mužstvo jen jeho a Nedvěda. Baroš je na hřišti do chvíle, kdy ještě může běhat, pak střídá. Často s krvavými šrámy na těle.
Rychlost. Patří v ní mezi spoluhráči k nejlepším. Ale hlavně vyniká jedinečnou akcelerací. Za míčem vyrazí jako pilot formule. O tři metry se hned dostane před obránce.
Souhra. Obr Koller a běžec Baroš. Ideální pár, který si rozumí. "Bary je moc důležitý. Máme naučený styl hry, na ofsajdové hraně čeká přihrávky," říká jeho dvorní nahrávač Tomáš Rosický.
Vypočítavost. S Nedvědem bývá nejfaulovanějším hráčem. Pro soupeře je to často jediný způsob, jak ho zbrzdit v poslední chvíli. Baroš toho hojně využívá a padá v blízkosti branky bez cizího zavinění. Někteří rozhodčí, kteří ho moc neznají, pískají přímé kopy a penalty. Možná by Paraguayec Amarilla patřil mezi ně. Jiní ho prokoukli, cítí, že je podvádí, a odpírají mu i jasné fauly.
Góly. Byl nejlepším střelcem Aston Villy v uplynulé sezoně, ale v reprezentaci tolik neexceluje. Od doby, kdy se stal králem kanonýrů Eura 2004, dal šest gólů. Naproti tomu Koller třináct. Nikdo z Barošových náhradníků však není lepší.
