„Oblomovská“ rezignovaná mentalita ruského národa jako by se přenesla i na fotbalový trávník. Hráči, často prověření špičkovými ligami v cizině, si v národním týmu nevěří, případně se dohadují mezi sebou. Přitom už třeba národnostní spory mohou vynechat. Hrají jen za Rusko. I když Karpin se narodil v Estonsku nebo Onopko s Nikiforovem na Ukrajině.
Tým vede trenér Romancev, šéf Spartaku Moskva. Jeho nejsilnější zbraní jsou podobně jako v klubu smrtící krátké kombinace vedené ofenzivními záložníky v čele s Titovem. Vpředu ještě spoléhá na bojovníka Besčastnycha. Naopak experti považují za slabinu pomalé obránce i nejisté gólmany.
Právě domácí Japonci, výbušní a nadupaní, by ji mohli torpédovat. Pod vedením francouzského fotbalového inženýra Troussiera absolvovali řadu utkání s kvalitními soupeři. V nich získali zejména taktické zkušenosti, jak s takovými týmy hrát. Na posledním šampionátu ve Francii nezískali ani bod, teď se naučili vyhrávat. Jsou mistry Asie, stříbrnými z MS do 20 let, olympijskými čtvrtfinalisty a finalisty Poháru FIFA. To vše v posledních dvou letech! Japonské kamikadze motivují nejen plné stadiony domácích fanoušků, ale i desetinásobně vyšší prémie. Za postup dostane každý hráč v přepočtu okolo 2,6 milionu korun.
Snad jen Tunisko, jediný zástupce arabské Afriky, se může za outsidera považovat právem. Slabá disciplína, nízké kreativní schopnosti poukazují znalci. Kvalifikací prošlo suverénně. Jenže na lednovém Africkém poháru nevstřelilo ani gól a vypadlo. V březnu pak kvůli rozporům mužstvo opustil francouzský trenér Michel. O pár týdnů později nečekaně skončil také zkušený gólman El Ouaer.
Navzdory této konkurenci si programoví pesimisté z Belgie nestavějí vysoké cíle. „Co nejméně chybovat a co nejvíce využít chyb soupeře.“ Strategie trenéra Waseigeho, která zničila i Česko v baráži, se nemění. Ale pozor! Belgie v poslední přípravě porazila mistry světa Francouze na jejich půdě 1:0. Jako jediný tým na světě bez pořadatelů a obhájců trofeje, se dokázala probít na světový šampionát už pošesté za sebou. Vůdce mužstva, „býk“ Wilmots, jede už na čtvrté mistrovství. K tahounům ještě připočtěme útočníka Verheyena a nejlepšího střelce ligy Soncka, pokud bude zdráv. Pak už jen tým. Má to však i světlé stránky. Pokud někdo vypadne, nebývá to cítit. Což platí i pro Émile Mpenzu, nebezpečného útočníka ze Schalke. Čest rodiny bude hájit jen jeho bratr Mbo.
