"Věřil jsem, že pojedu. Je to pro mě obrovské a nepopsatelné zklamání." Technický záložník, který sezonu strávil v Českých Budějovicích, doufal do poslední chvíle. Hodně hráčů ve výběru trenéra Škorpila se totiž potýkalo se zraněním.
"Myslel jsem, že budu první náhradník. Ale kvůli zranění vypadli dva kluci a já na telefon čekal marně," štve ho, že na šampionát jedou z náhradníků olomoucký Rýdel a brněnský Kuncl.
"Nevím, proč mě trenér takhle obešel. Tihle kluci nemají ani jeden start. Jsou to úplní nováčci. Já už sehrál osm zápasů a dal tři góly." V době, kdy většina ligových hráčů odjížděla na dovolenou k moři, byl Volešák doma a poctivě trénoval.
"Chtěl jsem se udržovat ve formě a být připravený. Běhal jsem, hrál tenis, chodil sám trénovat. V koutku duše jsem v nominaci pořád doufal. Ale teď jsem to úplně vzdal.
V sobotu jedu na Mallorcu," plánoval už ve středu odpoledne. "Jsem naštvaný. Na koho? Na sebe i na trenéra."
Ladislav Volešák zažil v Českých Budějovicích famózní podzimní část soutěže. Dal šest gólů, týmu se dařilo a on na sebe upozornil hlavně precizně zahrávanými přímými kopy, k nimž nepustil ani vyhlášeného exekutora Karla Poborského.
Novináři o něj měli velký zájem. Z téměř neznámého odchovance Sparty, který střídal hostování s B-týmem, se stávala hvězda ligy.
"Na podzim to bylo hrozně příjemné. Dařilo se mi, mediální zájem se mi líbil. Mohl jsem si to vyzkoušet," vzpomíná. Jenže přišel zlom. Na jaře se Volešák utopil v českobudějovické bídě. Nedal ani gól. A vypadl i z reprezentace.
"Nastavil jsem si laťku vysoko. Čekaly se ode mě zase góly. Bohužel se nám tolik nedařilo. Vyčítám si, že jsme jaro trochu podcenili a obrátilo se to proti nám. Mysleli jsme, že navážeme na úspěšný podzim, ale to se nám vůbec nepodařilo," bilancuje.
S tímhle jarním vysvědčením se má Volešák vrátit do mistrovské Sparty. Štěstí tam zkoušel už několikrát, ale vždy neúspěšně.
"Upřímně se mi do Sparty moc nechce. Chci přestoupit jinam. Ve Spartě je to pořád dokola: přijdu na přípravu a pošlou mě na hostování. Chci se někde usadit. I v klubu se na vás jinak dívají, když máte roční hostování, nebo smlouvu na čtyři roky."
Teď u moře však prý na fotbal myslet nebude. Natož na evropský šampionát. "Podívám se na výsledky, ale abych sledoval zápasy? Ne díky, to nemusím," říká.
"Ale klukům hrozně přeju úspěch. Mám tam spoustu kamarádů, voláme si a já jim věřím. Jen by pro mě bylo těžké se dívat. Říkal bych si: tam si mohl být, a sedíš jen u televize."
