„Byl velice elegantní, hrál s hlavou nahoře, ani se nedíval na míč. Měl vysokou postavu, vyhrával hlavy, dával góly, uměl to. A elegán byl i mimo hřiště,“ vzpomíná brněnský mistr z roku 1978 Jan Klimeš, který Farmačku poznal jako soupeře.
Rodák z Žarošic na Hodonínsku fotbalově vyzrával v tehdejším Gottwaldově, nejlepší hráčské časy zažil na vojně v Červené hviezdě Bratislava. Prosadil se do juniorské reprezentace, patřil také do širšího výběru pro olympiádu v Tokiu.
V sezoně 1963/64 se přesunul do Brna, vystupujícího tehdy pod zkratkou ZJŠ. Zde Farmačku přeškolili z útočníka na středopolaře. „V záloze asi chyběli tvořivější hráči. Jenže zase tak velký rozdíl to pro mě nebyl, ze svého původního místa jsem se jen trochu stáhl,“ líčil před pěti lety pro Brněnský deník.
V Brně odkroutil čtyři prvoligové a dvě druholigové sezony, několikrát po sobě si s týmem zahrál Veletržní pohár, což byl předchůdce Poháru UEFA. V nejvyšší soutěži celkem nasčítal 79 startů a 7 gólů.
Po kariéře se Farmačka usadil v Brně. K fotbalu vedl i svého syna Zdeňka, který to v roce 1983 dotáhl k dorosteneckému titulu. „Nebyl vysloveně trenér, ale snažil se mi dávat rady. Hrál jsem stopera, on chtěl, abych to nemlátil, ale dával to kombinačně po zemi. Tak, jako to hrávali za jeho časů,“ prozrazuje Zdeněk Farmačka mladší. „Vždycky stál po mém boku,“ ocenil.
Fotbalu se věnoval také další pokračovatel rodu David, který se objevil v mládežnických reprezentacích. Jeho dědeček fotbal stále aktivně sledoval a pravidelně se scházel se známými brněnskými hráči minulosti. „Byl to výborný chlap, bezvadný do party,“ sděluje brankář mistrovské Zbrojovky Josef Hron.
Poslední rozloučení se Zdeňkem Farmačkou bude v pondělí v 10.30 v brněnském krematoriu.
