Na začátku utkání jste měli jasnou převahu. Proč jste se nakonec na výhru tak nadřeli?
Je to pravda, napracovali jsme se více, než jsme čekali. Leckdo možná čekal, že druholigového soupeře podceníme, ale tak to jistě nebylo. Všichni kluci se na zápas připravili pořádně a utkání bylo vyhecované. O nějakém podcenění nemůže být řeč.
Přesto vás Hradec Králové ve druhém poločase jednoznačně přehrával. Nebylo nebezpečné přenechat iniciativu soupeři?
Po půlce to bylo 1:0 a my jsme šli do druhého poločasu s tím, že budeme patnáct minut tlačit, a pak to zatáhneme a budeme hrát na brejky. Nakonec tahle taktika vyšla, vstřelili jsme díky ní druhý gól.
Jenže musíte děkovat brankáři Martinu Raškovi, že zlikvidoval několik obrovských šancí hostů.
Ráša to vzadu perfektně vychytal, ale ty šance měli snad jen dvě. Více jsme jim nedovolili.
Vy jste pak v nastaveném čase využil zaváhání hradeckého brankáře Ottmara, kterému vypadl míč z rukou a vy jste dorážel do prázdné branky. Viděl jste, že je gólman nervózní, když jste k němu sprintoval?
Říkal jsem si, že se může stát cokoliv. A vyšlo to.
Vaši první trefu z 15. minuty jste oslavil tradičně saltem. Druhou už ne. Proč?
Chtěl jsem, opravdu, ale už mi na to nezbyly síly.
