"Neříkám, že ten bod je zasloužený. Pro nás je však vynikající," pochvaloval si hostující kouč Pavel Hajný. "Na druhou stranu, soupeř měl sice velkou územní převahu, ale pouze jedinou vyloženou šanci," dodal spokojeně.
Právě chabá hra směrem dopředu stála FC Vysočina očekávané vítězství. "S výsledkem samozřejmě nemůžu být spokojen, povinnost nám velí doma vyhrát. Ale když si zápas zpětně promítnu, na víc tentokrát skutečně nebylo," připustil jihlavský kouč Luboš Urban.
Jeho svěřenci si totiž nedokázali poradit s obranným valem soupeře, za který by se nemusel stydět ani husitský vojevůdce Jan Žižka.
"Hlučín jsem letos viděl třikrát a předem jsem avizoval, že nějaký ofenzivní fotbal hrát nebude. Spoléhal na poctivou obranu, nedal nám ani metr prostoru. Pokud chcete tohle překonat, musíte dát gól, aby soupeř začal hrát něco jiného," má jasno Urban. "Na to ale musíte mít v ofenzivě určitou kvalitu."
A právě ta domácímu týmu v pátek scházela. "Kluci jsou snaživí, makají, ale chybí jim zkušenosti," přiznal jihlavský kouč, jenž v útoku vsadil na dvojici teenagerů Tecl (18) - Vydra (17).
Právě tito mladíci měli největší šanci skórovat. V 74. minutě hrozili z rychlého brejku: po pravé straně unikl Vydra, přihrál na hranici malého vápna Teclovi, který však gólmana Kosmála neprostřelil.
"Bohužel se kluci nedomluvili a dávali si přednost. Možná to měl Tecl nechat lépe postavenému Vydrovi," litoval Urban. "Tohle byla jediná naše stoprocentní šance a bohužel jsme ji neproměnili. Proto to skončilo 0:0," věděl dobře.
Jihlava tak dokázala vyhrát z pěti úvodních zápasů pouze dva: doma nad Mostem 3:1 a ve Vlašimi 1:0. "Netěší mě to. Co jsme nahráli ve Vlašimi, jsme dnes skoro ztratili. Holt zase musíme body urvat venku," má jasno Urban.
"Ale hlavy nahoru, je to fotbal. Jdeme dál a do Ústí pojedeme bodovat," říká jihlavský kouč před příštím střetnutí na hřišti dosud suverénního soupeře ze severu Čech.
Caha: Soutěžní zápas jsem nehrál pět měsíců
Konečně! Bezmála měsíc poté, co se fotbalový světoběžník Robert Caha (33) dohodl na návratu na mateřskou Vysočinu, dostal v minulém týdnu od Dunajské Stredy definitivní souhlas k registraci svého angažmá v Jihlavě. V pátečním duelu proti Hlučínu tak v obnovené premiéře mohl poprvé obléknout dres druholigového FC Vysočina v soutěžním utkání.
"Jsem rád, že jsem se konečně dostal do zápasu," usmíval se zkušený obránce, jenž v minulosti vedle působení v českých prvoligových klubech z Ostravy a Olomouce poznal i fotbal v Bulharsku, Iránu a Slovensku. "To čekání bylo dlouhé. A není nic příjemného, když člověk jen trénuje a vrchol chybí."
Dohnat zápasové manko asi není nic jednoduchého?
Souhlasím, určitě bylo strašně znát, že to ještě není ono. I když s klukama každý den trénuji, pět měsíců, vlastně od konce minulé sezony, jsem nenastoupil k soutěžnímu zápasu. Byl jsem tady jen hrát třikrát za B-tým přátelské utkání.
S nováčkem zHlučína jste pouze remizovali 0:0. Po téhle stránce jste si svou obnovenou premiéru v Jihlavě asi představoval jinak?
Je to tak. Chtěli jsme doma vyhrát, potvrdit tři body z minulého kola. Ale Hlučín přijel bránit v deseti lidech, jen jsme ho dobývali. A to je zápas o jedné šanci, o jednom gólu. A ten jsme bohužel nedali.
Že bude soupeř pouze bránit, se dá ale zřejmě očekávat i od některých dalších domácích zápasů...
Jasný, s tím počítáme. Musíme se naučit, a trénujeme to každý den – hrát kombinačně, dokázat obranu soupeře překonat. Dneska jsme si přáli vyhrát, potvrdit tak předchozí vítězství a dostat se v tabulce někam nahoru, kam patříme. Jenže se to nepodařilo. Možná jsme chtěli prostě až strašně moc.
Říkal jste, že podobné zápasy jsou o jedné šanci. Co chybělo té příležitosti, kterou si ve druhém poločase vypracovali Vydra s Teclem?
Gól. (hořký úsměv) Ne vážně, chyběl tomu jen ten gól. Ale je pravda, že dneska jsme měli málo přímých kopů, standardních situací. Z toho se musíme poučit a příští zápas to musí být lepší.
Neublížilo vaší ofenzivě, že v útoku vedle sebe nastoupili dva hráči mladší dvaceti let?
Já si to nemyslím. Oba dva jsou výborní útočníci. Takže je to jen o štěstí, aby jim to tam spadlo a aby své šance proměňovali. Navíc, na góly tu nejsou jenom oni dva. Na hřišti nás hraje jedenáct, takže se mohou připojit i další.
|
