Že by za to mohla drtivá porážka ve Vltavíně? Nebo chybějící šňůra výher? Tak či tak, na podzimní výsledky fotbalového Baníku se kouká poněkud zdrženlivě.
Prý předešlé ročníky byly lepší. Skutečně? Sokolov přezimuje na sedmém místě, o pozici lépe než před rokem. "Bodů máme taky víc, pětadvacet. Loni jich bylo dvaadvacet," říká kouč Aleš Jindra.
Růžové brýle ale nenosí. Je při zemi. Nároční sokolovští fanoušci ale nemusí smutnit. "Nebyl jsem spokojený loni, a nejsem ani tentokrát," říká káravě Jindra.
Trenére, jak to, že se vám hraje a daří lépe venku?
Venku na nás není takový tlak, že musíme na domácím hřišti vyhrát. Diváci jsou tady nároční. Druhá liga se v Sokolově hraje sedmým rokem. Samozřejmě loni a předloni jsme byli téměř na postupových příčkách.
A přejí si teď stále totéž?
Jasně, rádi by nás tam viděli znovu. Chtějí, abychom hráli co nejhezčí fotbal. Proto se nám venku hraje trochu lépe.
Navíc nezáříte proti týmům z dolních pater tabulky, jak moc vám nesedí?Je třeba ale říct, že poslední domácí zápasy jsme zvládli. Měli jsme tu Pardubice, Vlašim nebo Střížkov. Vypadalo to, že se chytíme a už dokážeme prorazit obranu soupeře. Proti Třinci to tak nebylo, trápili jsme se a nedokázali se dostat do výraznějších šancí.
Pomoci ošálit soupeře měl Kobylík, daří se mu to?
V sobotu měl na hřišti znovu záblesk geniality. Dal krásný pas Rosťu Šamánkovi, bylo z toho břevno. Celkově musím říct, že to ještě není ono. Ale David byl tři týdny mimo hru, měl svalové zranění.
Častá zranění byla velkým mínusem podzimu, souhlasíte?
Rozhodně. Hlavně v závěru už jsem musel hodně improvizovat, kombinovat s jednotlivými hráči. Sestava byla dost nouzová. Vraceli se hráči, kteří po zranění potřebují určitý náběh nebo čas, než se dostanou do ideální formy. S tím jsme se potýkali posledních pět, šest kol.
Podzimní část skončila, pomalu začnete analyzovat a rozebírat. První pohled je jaký?
Máme třeba porovnání s loňskou sezonou, kdy jsme po podzimu skončili osmí a měli jsme dvaadvacet bodů. Teď skončíme sedmí, máme bodů pětadvacet. Letošní řekněme poločasový výsledek je lepší než ten předchozí.
Hodnotíte podzim úspěšně?
Nebyl jsem spokojený loni, a nejsem spokojený ani letos. Ale jak se lidově říká: zajíci se počítají až po honu. (úsměv)
Počkáte si na jaro, že?
Přesně tak. (úsměv) Loni jsme měli jaro výborné, nakonec jsme skončili čtvrtí na skóre. Z tohohle pohledu tedy umístění v zimě, nebo po podzimu, není zásadní. Jsme teprve v polovině, až po jarní části budeme vědět, jaká letošní sezona byla.
Najdete věc, která vás trápila nejvíc? Nebo co vám, jako trenérovi, vadilo na výkonech?
Spíš bych řekl mrzí. Mrzí mě, že jsme byli neustále ovlivňováni nějakými zásahy zvenku. Mám na mysli červené karty, kdy pak hráči nějaký zápas stáli. Pak samozřejmě zranění, kterých jsme měli také vysoký počet. Předešlé sezony se mužstvu vždycky podařilo udělat vítěznou sérii, během které se sestava stabilizovala. Letos se to nepovedlo. To považuji za největší minus podzimu.
Nejbližší program týmu bude jaký?
Hráči dnes nastupují čtrnáctidenní volno. Druhého prosince se sejdeme na tréninkový meziblok, bude trvat dva týdny. Pak následuje řádná dovolená, od toho 14. prosince do 12. ledna.
Vy sám se na volno a odpočinek od fotbalu těšíte?
Musím říct, že už oddych potřebuju. (úsměv) Přes léto jsem jel, dá se říct, bez odpočinku, pauza byla velmi krátká. V pauze jsem zajišťoval posílení týmu, řešil jsem důležité věci kolem kádru Baníku. Už tam jsem cítil, že únava narůstá. Fyzická, ale především psychická. Teď si dám volno.
Budete ho trávit jen odpočinkem, nebo znovu s fotbalem?
Ve čtvrtek odlétám do Itálie se podívat na nějaké zápasy, udělám si to jako stáž. Podívat se trošku na něco jiného, abych vyšel z toho stereotypu. Uniknout té druholigové slupce, aby to nebylo jednostranné. Samozřejmě se jedu zase něco nového naučit. Spojím příjemné s užitečným. (úsměv)
