„Oznámil mi, že se mnou trenér pro příští sezonu nepočítá,“ řekl dvaatřicetiletý fotbalista, který v létě opustí klub, ve kterém strávil drtivou část svého fotbalového života, a zkusí své štěstí jinde.
Cítíte hodně velké zklamání?
Nadšení ne, ale jednou to muselo přijít. Je mi dvaatřicet a v tomhle věku s tím člověk musí vlastně každý rok počítat, trenéři většinou už sázejí na mladší. Stalo se mi to ale poprvé, to zase není tak špatné.
Pavel Černý
|
Že vám končí smlouva, se vědělo. Byly v průběhu sezony nějaké náznaky, že by ji s vámi klub chtěl prodloužit?
Do této doby ne. Ono to bylo trochu hektické, nikdo nevěděl, jak sezona skončí a co se tady bude hrát, takže se to nechávalo asi až po konci sezony.
Vám už to ale řekli před posledním zápasem.
Už bylo jasné, jak to dopadlo, takže mi to vedení ve čtvrtek oznámilo. Není to příjemné, ale na druhé straně jsem rád, že jsem to věděl hned na začátku, kdy se to začalo řešit.
Předpokládám, že fotbal chcete hrát dál, už se začíná něco rýsovat?
Hrát určitě chvíli ještě chci, ale na to, abych věděl kde, je ještě příliš brzy, vždyť to vím jen pár dnů.
Že vám ale končí smlouva, se vědělo. Neozval se už někdo?
Tři týmy se poptávaly, jestli bych měl zájem, ale zatím nic víc. Teď to ještě pár dnů moc nebudu řešit, po sezoně se chci chvíli věnovat rodině, ale do začátku přípravy bych měl rád jasno.
Kdo projevil zájem?
To zatím opravdu nechci říkat, protože do této chvíle se nic nevyřešilo.
Kromě dvou let v Kazachstánu a půlročního hostování v Jablonci jste celou svoji kariéru odehrál v Hradci...
V klubu jsem od šesti a s výjimkou těch dvou a půl roku stále, strávil jsem tady hezkých pár let, to se ze života nevymaže.
Možná jste si ale představoval lepší konec než odchod po sestupu. Proč podle vás Hradec ligu nezachránil?
Protože jsme na jaře nezvládli důležitá utkání. Přišly porážky v Jihlavě a v Příbrami, velkou ztrátou pro nás byla domácí remíza s Brnem, získat víc v těchto zápasech, tak jsme nesestoupili. Ono to vlastně nebylo jen o bodech, ale také o jednom gólu. Kdybychom ho dali v Jihlavě a prohráli místo 1:3 jen 2:3, tak je to dnes jiné.
Končíte v Hradci po smutném sestupu. Na co přesto budete vzpomínat nejraději?
Určitě na postupy. Zažil jsem dva, první za trenéra Kotala před sedmi lety a pak loni, když tým vedli trenéři Pilný a Frimmel. Vždycky to byla paráda. Ostatně ty tři roky, co jsem v Hradci hrál pod trenérem Kotalem v 1. lize, byly asi nejlepší. Dařilo se nám, dost jsme vyhrávali, byla dobrá parta. Dobré roky byly i teď pod trenérem Pilným, i když to bylo trochu nahoru dolů.
