Je mu třiadvacet a ve fotbale už platí za světoběžníka, vždyť se zoceloval iv Itálii nebo ve Španělsku. Aby ne, když má z půlky africkou krev. „Maminka je Slovenska, otec z Konga. Do osmi jsme žili s ním, pak se projevila jeho africká mentalita a naši se rozvedli. Už s tátou moc nekomunikuji, spíš jsem takový mamánek,“ pousmál se Dzaba. „A teď se životem prodírám sám.“
Když přišel do české kabiny a promluvil, hráči na něj zírali s otevřenou pusou. Nečekali, že mladíkovi s exotickou vizáží porozumějí. „Když začnu hovořit slovensky, pro každého je překvapení, že jsem se tak dobře naučil. Někdy zavtipkuju, že jsem na slovenštinu chodil do školy.“
Začínal v Lokomotivě Trnava, odkud se dostal do slavnějšího klubu ve městě, do Spartaku. V obou klubech funkcionařil Peter Moravčík a ten o Dzabovi říkal: „Je velký talent, jde o rychlostní typ s čichem na góly. Má na to, aby hrál ligu.“
Na akademii Spartaku strávil pár let. „Pak jsem byl v Senici, zase ve Spartaku, a odtamtud si mě trenér Pekař vzal do Teplic, kde jsem hrál juniorskou ligu,“ připomněl útočník svoji první severočeskou štaci.
Po ní jej zkoušela Sparta, to bylo v médiích haló, neboť ho spojovali s castingem na SuperStar 2013. Porota v čele s Pavolem Haberou ho dál nepustila. „Bylo to jen z legrace, sázka, protože já nikdy nezpíval. S kamarády jsme se hecli. Přijel jsem na Vánoce domů a vzniklo to zničehonic,“ vzpomíná. „A Sparta? Strávil jsem tam jen chvíli, nedohodli jsme se a já se vrátil na Slovensko.“
A pak začalo jeho jižanské putování. „Dva roky Itálie, rok Španělsko. Už v devatenácti jsem odešel z domova,“ tvrdí. „Baví mě to, jen potřebuji někde zakotvit na déle. Je náročné každý rok poznávat nové prostředí, znovu se aklimatizovat.“
V Itálii vystřídal Jesolo a Pravisdomini. „Pak mi manažer zařídil 3. španělskou ligu, hráli jsme béčkem Málagy nebo Almeiry, kvalita! A zážitek si proti nim zakopat, chodily dva tři tisíce diváků. Je to vyspělá fotbalová země, obohatilo mě to i lidsky.“ A to samé druholigový Varns- dorf, kde byl domluvený zatím na půl roku. Zda zůstane, není ještě jasné. Gól před zraněním nedal. „Je to tady klidné, ale mě zajímá fotbal, ne běhání po barech. Dělám, co mě baví. A budu makat dál.“
