„Samozřejmě je to nádherný pocit,“ svěřil se jihlavský talent, který o uplynulém víkendu hattrickem zařídil Vysočině výhru 3:0 v domácím souboji s Táborskem. A tím pádem i posun do čela tabulky.
Bylo evidentní, že vás utkání zastihlo ve skvělé formě. Vyspal jste se na něj lépe než jindy?
Nevím o tom, myslím, že jsem spal úplně normálně jako před každým jiným zápasem. (usmívá se)
Každopádně vstřelit tři góly v jednom zápase, to rozhodně není běžná záležitost. Vzpomenete si, kdy jste hattrick zaznamenal naposledy?
Asi někdy v dorostu, kde jsem taky dával docela dost gólů. Ale pořád to byla jenom dorostenecká soutěž, to se nedá srovnávat.
Už víte, kolik vás bude váš nedělní střelecký apetit stát?
(směje se) Doufám, že nic. Ale bojím se, že reálně se tomu asi nevyhnu.
Každý z těch tří gólů přitom padl jiným způsobem. První byla dorážka na brankové čáře, druhý jste dal hlavou a třetí měl podobu povedeného lobu. Považujete se za hlavičkáře?
Já a hlavičkář? No to vůbec ne. Na tréninku netrefím hlavou absolutně nic. (usmívá se) Tohle byla naprosto výjimečná situace.
Hodně se teď o vás mluví, píše, ze všech stran slyšíte chválu... Nemůže vám tolik zájmu zamotat hlavu?
Od toho mám rodiče a agenta, kteří mě usměrňují. A já sám taky moc dobře vím, že dát hattrick je sice fajn, ale pořád jsme jen na začátku.
Nicméně to musí být pěkný pocit, vévodit tabulce střelců společně s takovým hráčem, jako je například brněnský Jakub Řezníček. Nebo ne?
Krásný, ale Kuba Řezníček je legenda. Bude těžké s ním držet krok.
Proč jste si vlastně jako malý kluk vybral právě fotbal?
Přivedli mě k němu rodiče. Táta ho hrával, takže jdu v jeho šlépějích.
Tady se penalty proměňovat nebudou! Odhalil gólman Soukup pradávné tajemství? |
Je tatínek spíš vaším největším fanouškem, nebo kritikem?
(směje se) Kritizuje mě pořád dost, to je pravda.
Těch důvodů teď ale moc nemá. Nejen kvůli vaší úspěšné střelbě, ale daří se i týmu. Oproti loňsku je to velký obrat. Jakou roli v něm hraje trenér Oulehla?
Velkou, tohle je jeho rukopis. Napadáme nahoře a nečekáme vzadu. Snad nám to takhle půjde pořád.
