Místo toho Jan Koller, střelecký rekordman fotbalové reprezentace, v sobotu před pátou odpoledne natáhl rozhodcovský dres, vzal do ruky píšťalku a v Mirovicích odřídil zápas píseckého okresního přeboru mezi domácím béčkem a rezervou Bernartic.
Kollera znáte jako obrovitého útočníka a nadšence, který i v padesáti střílí góly za milovanou Smetanovu Lhotu. Fotbal je pro něj život, proto s kamarády z dětství válí i na malém hřišti v hanspaulské lize. Ve středu se pro změnu ujal čestného výkopu před derby mezi Spartou a Slavií ve finále domácího poháru.
Ale on a rozhodčí? Proč?
„Sedím ve výkonném výboru okresního fotbalového svazu Písek, kde máme velký problém s rozhodčími. Je jich zoufale málo, tak vymýšlíme, co se dá, abychom přitáhli nové adepty,“ vysvětluje Koller. „Když padl návrh, jestli bych nešel pískat a nepřitáhl trochu pozornosti, řekl jsem si: Jo, to by šlo.“
Sparťanský Jan Koller během Silvestrovského derby veteránů.
Výjimečně se neřešila rozhodcovská licence, Koller zkrátka nafasoval píšťalku a vyvedl týmy na mirovický trávník, kolem kterého se shromáždilo zhruba sedm desítek diváků. Roli sudího si do té doby vyzkoušel jen při letních turnajích, ale nervy neměl: „Klika, že mi dali na lajnu kluky, kteří pískají třetí ligu, ti mi pomohli. Navíc jsem si vybral zápas, kde o nic moc nešlo, oba týmy jsou ve středu tabulky. Asi i proto to celé proběhlo úplně v klidu, bez excesů a nadávek.“
Změnil jsem se a jsem za to rád, říká Koller. V padesáti je z něho extrovert |
Celkem třináctkrát Koller ukázal po gólu do středového kruhu, zápas skončil hokejovým výsledkem 8:5 pro domácí. Zato kartu nevytáhl ani jednou: „Ne, v kabině jsem je nezapomněl, ale nebyl důvod.“
Překvapilo ho, že se naběhal víc než jako hráč v dresu Smetanovy Lhoty – chytré hodinky mu po utkání ukázaly vzdálenost 8 kilometrů. Před poločasem i v závěru zápasu pokaždé nastavil dvě minuty, ošemetné situace řešit nemusel, od diváků slyšel spíš chválu než sprosťárny. Ale že by ho nová zkušenost navnadila, aby pískal pravidelně?
Jan Koller trénuje se žáky Livesport fotbalové školy Petra Čecha.
„Kdepak, to by nešlo,“ zavrtí hlavou. „Znám se: nemám náturu na to, abych v klidu ustál vyhrocené zápasy a nechal na sebe řvát. To by vůbec nemuselo dopadnout dobře.“
Zvlášť když z vlastní zkušenosti dobře ví, že bezproblémový průběh zápasu je v nižších soutěžích spíš výjimkou: „Mockrát jsem viděl, jak to zvlášť mladí kluci, kteří s pískáním začínají, dostávají sežrat jak od hráčů, tak od diváků. Snažím se je při našich zápasech spíš chránit, aby je to neodradilo. Máme v přeboru i dvě ženské rozhodčí, těch si taky musíme vážit a ne jim pískání zošklivovat. Každému křiklounovi navrhuju, aby si vzal píšťalku a šel to někdy zkusit.“
Nekompromisní Koller: Putin má velký mindrák, Rusy bych ze soutěží vyloučil |
Aby sudích přibývalo, chystají se na jihu Čech další akce – brzy by měl některý ze zápasů odřídit třeba místní patriot Jakub Kovář, gólman hokejové Sparty. A Koller věří: „Když najde odvahu on nebo já, snad se chytnou i další.“
