Remíza ze hřiště velkého rivala a lídra soutěže je cenná, ale jedním dechem je třeba dodat, že má příchuť ztráty. Hradečtí totiž nevyužili ztráty třetího Žižkova, který drží druhou barážovou příčku a dál na něj ztrácejí tři body.
Další ztráta vedoucích Pardubic. V derby remizovaly s Hradcem Králové |
Souboj dvou tradičních rivalů tentokrát lákal nejen na prestiž mezi soupeři, ale tentokrát i na to, že šlo o souboj dvou týmů ze špice tabulky. Pardubice soutěž překvapivě vedou a minimálně baráž o postup do 1. ligy jim už asi neunikne, Hradec se snaží prodrat alespoň na třetí příčku, druhou barážovou.
Jenomže první půle tentokrát přinesla zajímavost jen z hlediska prestiže. Hrálo se sice, jako vždy v takovém zápase, s maximálním nasazení a snahou. Často ale na úkor fotbalové zajímavosti. Spousta osobních soubojů a z nich vyplývajících faulů, k tomu viditelná snaha obou mužstev neudělat chybu a tak si hráči často nekomplikovali fotbalový život vymýšlením technických fines, na které nebylo místo. Plynulost hry tak často trpěla.
Z toho všeho v první půli vynikly tři situace. První dvě předvedl Hradec, jenž se i v hodně mladé sestavě zkušeného lídra nezalekl a snažil se něco vymyslet.
Nejprve se to krásně povedlo Vlkanovovy, jenž na pravé straně vyškolil dva spoluhráče a v pokutovém území přesně našel Frýdku, jemuž ale nevyšlo zpracování a proto i poté slabě a nepřesně vystřelil.
Mnohem blíže ke gólu tak měl Prekop, jenž střílel z pravého křídla sám před brankářem Boháčem, ten ale jeho úmysl vystihl a výborně zasáhl. A domácí lídr? jedna pěkná akce, po níž se ke střele dostal Čelůstka, míč trefil v dobré pozici dobře, ale branku hradeckého gólmana Vízka přestřelil.
A propos Vízek. Byl asi nejpřekvapivějším jménem v hradecké sestavě, který dostal v ligovém zápase přednost před Ottmarem poprvé od začátku srpna minulého roku! A nutno podotknout, že zachytal velmi dobře.
Zvlášť patrné to bylo ve druhém poločase, kdy lídr tabulky i díky příchodu dvou Brazilců a exhradeckého Černého ožil. Bylo z toho několik pardubických šancí, řada vyložených, ale Vízek se nedal. Zvlášť při Jeřábkově příležitosti v předposlední minutě se předvedl skvěle a svému týmu zachránil bod.
„Jsem rád, že jsem šanci dostal, čekal jsem na ni dlouho. A že jsem týmu pomohl. Musím ale také říct, že kluci dobře bránili,“ uvedl hradecký brankář.
