Dvoumetrový gólman dostal gól jen z penalty, Slavia nakonec vyhrála vysoko 5:1. Při občasných kontrech soupeře byl bezchybný, jistý ve vzduchu i na čáře. Když šel do souboje, o míč si zařval jako tygr.
"Trenér chce, abych obranu dirigoval. Tak se snažím," poznamenal čtyřiadvacetiletý Skácel.
Ale hlavně se snaží o to, aby na konci přípravy nebyl ve Slavii až třetím gólmanem vzadu. Zatím to tak v pražském klubu bylo vždycky. "Nemá cenu opakovat, jaká tady byla a je konkurence. Ale teď cítím šanci, když přišel nový trenér."
Skácel vyrůstal v Prostějově, dorostenecká léta už strávil v Olomouci a v Ostravě. Zazářil na podzim 1997, když se v olomouckém týmu během krátké doby stal nejlépe hodnoceným prvoligovým gólmanem. Ale slávu neunesl, rozhádal se s klubovým vedením i se spoluhráči.
Poprvé do Slavie přišel v létě 2000, ale chytal jen třetí ligu za béčko. Po roce se vrátil do Olomouce a obratem byl zapůjčen do Drnovic. Po půl roce mu hostování skončilo a on byl rok a půl bez angažmá. "Měl jsem zdravotní a osobní problémy," podotkl.
Podruhé si ho Slavia vytáhla loni v létě, to už bylo na přestup. Podzim odchytal zase v třetiligové rezervě, v klubu byl ve stínu reprezentanta Radka Černého a Matúše Kozáčika, objevu ze Slovenska.
"Teď se peru o to, abych v áčku zůstal. Už nechci být trojka," řekl. "Náš nový trenér Csaplár řekl, že všichni máme stejnou šanci."
První přípravný zápas odchytal on a nezklamal. Teď dostane prostor Kozáčik. Nejzkušenější Černý po svalovém zranění teprve začíná trénovat.
"Ať se ukáže, kdo je nejlepší," řekl Csaplár. "Jestli tady na jarní ligu zůstanou všichni, nebo jen dva, po mně teď vědět nechtějte. Je na to brzo," dodal kouč.
