Ukázal nedělní zápas s Fulnekem blýskání na lepší časy nebo se jen projevil rozdíl mezi druholigovým středem a podpalubím? První variantě odporuje téměř čtyři měsíce dlouhá druholigová přestávka... Přesto se na domácí duel Hradce dalo po dlouhé době dívat.
To, že Východočeši od 24. srpna po černé šňůře pěti utkání bodovali naplno, je záležitost podružná. Důležitější byl veskrze útočný fotbal, kterým se na rozloučenou prezentovali.
V Hradci to nejdříve vypadalo jako na festivalu nevyužitých šancí: Fischer, Kaufman, Rezek a Dvořák pálili vedle branky, vrcholem vší marnosti byla kličkovaná Přibyla, který sám před brankářem nesmyslně hledal ještě lépe postaveného spoluhráče.
Udeřilo vzápětí: ve 41. minutě si na rohový kop nejvýše vyskočil Chleboun a v záklonu poslal Hradec do vedení. "Čtyřicet minut hrajeme dobře a potom přijde tohle," řekl fulnecký kouč Miroslav Takáč, jenž však zřejmě byl na jiném zápase. Hosté byli vážně marní.
"Kdybychom nevyhráli, naše situace by byla hodně špatná. Proto si vítězství strašně cením," pronesl hradecký trenér Oldřich Machala, jehož mužstvo po přestávce hrálo přesně, co potřebovalo. Drželo míč ve středu hřiště, a když na trávník vyběhl čerstvý Černý, opět ožilo i v ofenzivě.
Právě Černý v 72. minutě "namazal" Fischerovi, který bombou ze 20 metrů pečetil na konečných 2:0. "Bylo to i o štěstí, ale přesně takhle jsem chtěl vystřelit," usmíval se po zápase hradecký záložník, jenž si dobře uvědomuje, že jedna výhra v situaci Hradce nic neřeší: "Nemůže to vyvážit uplynulý půlrok." Svatá pravda!
