Jeho gól, druhý v letošním ročníku Fotbalové národní ligy, byl vyústěním skvělé práce celého pardubického týmu. Ten favorizovanou žižkovskou Viktorku v úvodní půli dokonale zaskočil.
„Začali jsme hodně dobře, na to, že jsme hráli s jedním z předních celků tabulky. Dokázali jsme je zatlačit a hnali se do zakončení. Chtěli jsme, aby to z druhé vlny podporoval Jeřáb (kapitán Jan Jeřábek) a dostávali se tam i střední záložníci. Po prvním gólu jsme se trošku zatáhli, ale nebylo to nějaké katastrofální, měli akorát jednu příležitost, kdy to Kopr (Filip Kopřiva) vykopával z brankové čáry,“ líčil Martin Hašek mladší.
V prvním poločase jste předvedli nejlepší výkon Pod Vinicí za celý podzim. Pomohl tomu i zvučný soupeř?
Nevím, jestli to bylo Žižkovem. Po posledních dvou zápasech jsme se zklidnili. Když jsme předtím třikrát za sebou prohráli a střetli se tu pak s Třincem, bylo to skoro o všechno. Tam nervozita byla. Teď jsme po dvou výhrách s 21 body v tabulce mohli do zápasu jít s chladnou hlavou, odevzdat tam všechno a zahrát si dobrý fotbal. To jsme relativně splnili.
Co druhá půle?
V ní jsme chtěli zvýšit aktivitu, která ke konci první opadla. To se nám úplně nepodařilo, i když to nebylo úplně špatné. Ale soupeř měl opticky víc balon na kopačkách a víc ze hry. Pak jsme dostali smolný gól, když Kaky (Vojtěch Kakrda) promáchl a dostali se za nás zadarmo. Dali balon pod sebe a krásně to zakončili. Za chvilku jim vyloučili Máru Opluštila.
Mrzí vás, že jste nedokázali využít následnou přesilovku?
Proti deseti to byla naše nejhorší pasáž. Čeká se, že se tam budeme tlačit, a my jsme neměli nic. Měli jsme to zvládnout líp, vytvořit si nějaké šance.
V čem byly rezervy?
Měli jsme zachovat větší klid na míči, protože jsme často vedli útok po straně a zavíralo se to před námi. Tak jsme do toho měli šlápnout, nechat je běhat, ony by se tam ty skuliny vytvořily. My to hrnuli moc rychle nahoru a ztráceli jsme zbytečně míče, to je proti deseti samozřejmě úplná blbost. A i když jsme je pak mohli hned znovu vybojovat, presink jsme neměli moc dobrý. Nevím, čím to přesně bylo.
Ke gólu jste přišel zdánlivě snadno, že?
Michal Petráň střílel, já si říkal, že když to půjde na zadní tyč, mohl bych to dorazit. Podařilo se to, gólman to vyrazil přesně tam, kam jsem potřeboval, kopal jsem to do prázdné brány. Ještě jsem se bál, jestli to nebude ofsajd, ale naštěstí nebyl. Jsem za to vážně moc rád.
Někdy však bývá trefit odkrytou branku pro útočníka docela stresová situace.
Taky v tom nejsem nějaký extra zabiják, zrovna nemiluju, když na mě zívá prázdná brána. Ale teď jsem neměl moc času nad tím přemýšlet. Bylo to rychlé, já jen udělal úkrok a dohrával to v takovém „polopádu“.
Po první části sezony máte 22 bodů. Jste s tím spokojeni?
Po šestnácti kolech to je dobré, ale není to zase nic extra, že bychom se tady měli plácat po zádech. Jsme ve středu tabulky, slušná sezona, až na to, že obzvlášť Pod Vinicí jsme zkraje ty výkony nepodávali. Dali jsme jen čtyři góly z domácích zápasů, to je hodně málo. Venku se nám naopak dařilo. Hru doma to chce zlepšit.
Jak náročný podzim to pro mladý pardubický tým, který se navíc musel vyrovnat s příchodem vás, sparťanů, do kabiny, byl?
Jsem rád, že jsem tu ten půlrok mohl strávit. Všichni jsme loni hráli juniorskou ligu, až ke konci ČFL. Pro nás to byl skok, co se týče soutěže a výkonnosti. Pro sparťany i ostatní mladé kluky je to super zkušenost, že jsme dostali možnost se takhle otrkat. Myslím, že z toho klub může těžit. My jsme tu na hostování, ale je tu spousta pardubických kluků, kteří hráli dobře - Fusíno (Dominik Fusek), Fousa (Adam Fousek), Kopr se teď vrátil, Ondra Vencl, Řízek (Jan Řezníček)... Základna tady je.
