Ještě v polovině května celý zápas úspěšně odolával nájezdům útočníků Bayernu. Freiburg, v jehož barvách Pavel Krmaš dokončoval osmou sezonu, z toho šestou v první bundeslize, tehdy i zásluhou jeho výkonu jedno z nejlepších evropských mužstev 2:1 porazil.
Na podzim ale místo na zaplněných německých stadionech objížděl s Hradcem české druholigové štace. Po prvním půlroce, v němž se ve své kariéře vrátil o řadu let zpátky, ale zklamaný není. Už také proto, že se týmu po mírném tápání v úvodu sezony začalo dařit.
„Věděl jsem, do čeho jdu, a ničím mě to nepřekvapilo. Myslím, že úroveň druhé ligy není vůbec špatná,“ říká zkušený pětatřicetiletý fotbalista, který se do českého fotbalu vrátil po osmi letech a do Hradce dokonce po dvanácti.
Takže vzhledem k soutěži přestupu nelitujete?
Podle mě je to někdy až zbytečně podceňovaná soutěž. Podívejte se třeba na letošní pohár. Někdo sice třeba řekne, že prvoligové týmy nemají v zápasech s druholigovými takovou motivaci, ale pokud by ty druholigové celky neměly kvalitu, tak Pardubice neporazí Spartu a my nevyřadíme Příbram. A nebylo to jen v těchto případech. Já si proto myslím, že vršek druhé ligy nemá tak daleko ke konci první ligy, že druhá liga není snadná a že v ní rozhodují maličkosti.
Ty rozhodly o tom, že Hradec je po podzimu čtvrtý a drží se špice tabulky, což není špatná výchozí situace pro jaro.
Vypadá to tak. Je o co hrát, jsme čtvrtí na dostřel postupových příček, jen bod za tou druhou. Nic není ztracené, budeme se chtít dobře připravit a pokud k tomu přidáme lepší fotbal, i výsledky budou ještě lepší. Sečte se to po posledním kole a uvidí se.
Pavel Krmaš ještě v dresu Freiburgu. Na prvním snímku vlevo, na druhém vpravo.
Co vám podzim řekl o hradeckém mužstvu, do kterého jste v létě přišel?
Mužstvo prošlo v létě velkou obměnou, nějakou chvíli si to sedalo a myslím si, že jsme našli svoji tvář. Dařilo se nám na soupeřových hřištích a je jen škoda zbytečných ztrát doma, měli jsme ty zápasy dotáhnout k vítězství a mohlo to být ještě veselejší. Ale jsme v popředí, čelo tabulky máme na dostřel. Je na čem pracovat, ale je i na čem stavět. Na jaro se chceme kvalitně připravit.
V týmu dostalo šanci několik mladých a hlavně v závěru podzimu se jim dařilo. Co tomu říkáte?
Že mladí kluci mají velký talent a jen na sobě musí pracovat a rozvíjet se. V Hradci k tomu mají optimální podmínky, protože tady se chce s mladými hráči pracovat, prostor dostanou. Takže je to jenom na nich.
Odehrál jste většinu zápasů, jak jste spokojen s tím, co jste na podzim předváděl?
Sám sebe nechci hodnotit, ale na rovinu říkám, že se sebou úplně spokojený nejsem.
Tým moc gólů nedostával, to je především vaše práce.
To není jen o mně, ale o práci celého mužstva. Je pravda, že jsme desetkrát udrželi nulu, což z patnácti zápasů není špatné. Měli jsme jeden velký výpadek v utkání s Varnsdorfem, kdy jsme dostali čtyři góly, ale je možná lepší odehrát jeden takový zápas než inkasovat pravidelně a ve čtyřech dostat po gólu. V tomhle je třeba v zápasech udržet koncentraci. Když pracujeme dobře vzadu, tak body sbíráme. A když gól nedostaneme, nějaký dáme.
Po osmi letech zažijete českou zimní přípravu, která je od německé zimy, v níž je pauza krátká a brzy se zase hraje, úplně odlišná. Jak se těšíte?
Strašně (smích). Je na mě opravdu dlouhá a nadšením neskáču, ale musíme to absolvovat všichni. Zase si vyzkouším, jaké to je. Slyšel jsem, že pod současným trenérem se sice běhá, ale ne už kolem Orlice, jak tady bývalo zvykem. Prý budeme hodně na hřišti. To bude jistě příjemnější, dá se to lehčeji skousnout.
