Sociologové jsou přesvědčeni, že pokud by se průzkum prestiže povolání dělal právě teď, prestiž lékařů by možná poklesla. Čas ale opět zvedne důvěru lidí v toto povolání.
ŽebříčekNejprestižnější povolání
zdroj: CVVM, Sociologický ústav AV ČR |
"Jedním z důvodů, proč je lékařské povolání u většiny lidí postaveno úplně nejvýše, je okolnost, že k lékařům mají lidé vybudován velmi silný vztah spojený s pocitem vlastní závislosti na nich. Alespoň občas totiž lékaře potřebuje každý z nás," uvádí u svého průzkumu prestiže sociolog Jan Červenka.
Socioložka Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění doplňuje, že lidé si váží těch profesí, které vyžadují poměrně vysokou kvalifikaci a zároveň v sobě nesou jisté poslání a prospěšnost pro společnost. Podle ní na tom současné protesty lékařů nic nezmění.
"Vliv odchodu lékařů na obecnou prestiž tohoto povolaní bych nepřeceňovala. Může se samozřejmě trochu změnit, ale nijak radikálně," tvrdí Paulína Tabery, podle níž nahrává doktorům čas. "Pokud bychom tuto otázku pokládali teď, aktuální situace by se do hodnocení vážnosti profese mohla promítnout, tudíž by tam mohl být pokles. Avšak za půl roku, za rok by opět byla profese lékaře hodnocena bez těchto aktuálních souvislostí. Jejich přímou odpovědnost za lidské zdraví a životy lidé oceňují."
Psycholog Tomáš Vašák soudí, že pokud by se průzkum dělal nyní, byl by pokles prestiže lékařů významný. "Je zajímavé, jak takřka nikdo nezpochybňuje nárok lékařů na vyšší platy. Dokonce si myslím, že jim je většina lidí přeje. Nicméně způsob, jak se jich domohli, jim jistě uškodil," říká Tomáš Vašák, podle něhož se pacienti neradi stávají rukojmími. "Proto lékaři nemohou očekávat, že bude v tomto případě fungovat takzvaný stockholmský syndrom, tedy podpora únosci."
V celosvětovém měřítku lékaři třetí
Podle mezinárodního výzkumu GfK z loňského roku uznávají povolání lékaře lidé po celém světě. "Vůbec nejsilnější postavení mají ve Španělsku, kde jim důvěru vyjádřilo 93 procent dotazovaných. Naopak nejmenší prestiž mají v Rumunsku, tam jim věří jen 74 procent lidí."
Průzkum proběhl v Evropě, Spojených státech, v Brazílii, Kolumbii a Indii na vzorku téměř dvaceti tisíc lidí. Celkem se lékaři umístili podle tohoto šetření na třetím místě, na druhém byli učitelé a na prvním hasiči.
Stejně jako se v žebříčku obecné prestiže nemění pozice lékaře, zůstává beze změn i druhé a třetí místo. Ta pravidelně obsazují vědci a učitelé na vysoké škole. Lidé si také hodně cení zdravotních sester, které získaly čtvrté místo, a učitelů na základní škole, kteří mají pátou pozici.
Poslanci mají nízkou prestiž
K relativně vysoce hodnoceným profesím dlouhodobě patří programátor či projektant. "To jsou povolání, která vyžadují značné speciální odborné znalosti a přinášejí s sebou vesměs nadprůměrné příjmy i možnost kreativního rozhodování, což je lákavé," říká Jan Červenka.
Dobře se umístil soudce, který vyžaduje odborné i morální kvality a má relativně vyšší ohodnocení. Tato práce je spojena i s formálním postavením a mocí ve společnosti. Soudce je nejprestižnější profesí reprezentující státní moc a její aparát. Naopak funkce poslance byla hodnocena s takovým despektem, že nižší prestiž měla už jen uklízečka.
"V tomto hodnocení se odráží negativní postoj společnosti k vysoké politice a trvale nízká důvěra k zákonodárnému sboru," vysvětluje Jan Červenka.
Zhruba uprostřed tabulky hodnocených povolání je soukromý zemědělec, manažer, starosta, profesionální sportovec, novinář, účetní, truhlář, policista a majitel obchodu.
