Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Přelomové rozhodnutí soudu: placená dovolená i pro OSVČ

  • 341
Je to pár dní, co Evropský soudní dvůr rozhodl, že na placenou dovolenou mají nárok i osoby samostatně výdělečně činné, které pracují pro nějakou firmu každý měsíc za provizi či honorář. U nás jde o takzvaný švarcsystém. Na přelomový verdikt upozornil server Česká justice.

Evropský soudní dvůr uznal na konci listopadu nárok jistého pana Kinga z Velké Británie, který chtěl po firmě Sash Window Workshop Ltd, pro níž třináct let pracovat, náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Společnost ho odmítla s tím, že pracoval pro firmu jako samostatně výdělečně činná osoba. A ta nárok na placenou dovolenou nemá.

Pak King podal na výrobce oken a dveří žalobu ve chvíli, kdy odešel do důchodu. O tom, že pan King je pracovník a náleží mu placená dovolená, rozhodl už britský pracovní soud. A Evropský soud na konci listopadu rozhodnutí potvrdil.

Soudy tak vzkázaly napříč Evropou, že všichni zaměstnanci, kteří se „skrývají“ pod OSVČ, aby firmám ušetřili na odvodech, mají nárok na 4 týdny placené dovolené za kalendářní rok podle práva Evropské unie. Přesné znění je v článku 7, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88 / ES ze dne 4. listopadu 2003.

„V případě King vs. The Sash Window Workshop Ltd. jde o klasický případ nahrazování pracovní smlouvy nějakou formou obchodní spolupráce. To může být legitimní, živnostník je flexibilní, může mít více klientů a odpadá mnoho administrativy. Někdy jde však jen o snížení daňové zátěže. Podle českého práva jde často o takzvaný švarcsystém, tedy zakázané obcházení pracovněprávních předpisů. Jedním z důsledků pak může být účelová ztráta nároku na dovolenou,“ říká pro iDNES advokát Ondřej Preuss, zakladatel webu dostupnyadvokat.cz.

A doplňuje, že právě v případě zakázaného obcházení zákoníku práce je i podle samotného českého práva možné zpětně takový vztah soudně napadnout a překvalifikovat ho na pracovněprávní se všemi právy a povinnostmi, tedy i nárokem na dovolenou. „Jen je potřeba dávat pozor na promlčení všech nároků. Platí zde obecná tříletá lhůta k vymáhání odškodnění. Dané rozhodnutí tedy potvrzuje to, co již v českém právu známe,“ dodává Ondřej Preuss.

Advokát upozorňuje v této souvislosti i na rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie, který teď v prosinci rozhodl, že společnost UBER je klasická korporace, vlastně klasická taxislužba, a mohly by se tedy objevit i požadavky řidičů právě na takové „pracovněprávní“ nároky.

Z rozhodnutí Evropského soudu má radost podle serveru Česká justice například Evropská federace novinářů, zvláště pak Německý svaz novinářů. Podle nich se toto rozhodnutí vztahuje také na novináře a nezávislé pracovníky, kteří svou práci vykonávali nejenom v Německu jako „falešní“ OSVČ. Mají teď možnost dodatečně vymáhat náhradu za dovolenou od svých původních zaměstnavatelů.