Jana přišla před rokem o práci. Firma, kde dlouhá léta pracovala, výrazně snižovala stavy. Byla to katastrofa. V situaci, kdy se sama stará o dvě dospívající děti, přišla o zdroj příjmů. Měsíční rozpočet domácnosti dávky v nezaměstnanosti nedokázaly pokrýt.
Najděte si práci samiNečekejte, že za Vámi přijde práce sama. Každý den sledujte aktuální volné pracovní nabídky na jobDNES.cz. |
Sedmačtyřicetiletá žena posílala životopisy, obcházela konkurzy, ale devět měsíců nic. Nakonec vzala dočasnou práci v bezpečnostních službách. Ale dozvěděla se, že polovinu mzdy, kterou za ni zaměstnavatel zaplatí, připadne malé lokální pracovní agentuře, která jí volnou pozici našla.
„Byla jsem překvapená, ale myslela jsem si, že je to běžná praxe. Že je to cena za zprostředkování. Tak jsem nastoupila. Peníze sice nejsou nic moc, ale přece jenom je to víc, než jsem měla ze sociálních dávek,“ říká Jana a dodává, že tuší, že si agentura počíná nezákonně. Ale místo potřebuje.
Lidé jsou ochotní vzít práci načerno
Podobné zkušenosti s nekalými praktikami především menších regionálních personálních agentur má řada lidí. Problém je, že neznají legislativu upravující dočasné přidělení zaměstnanců. A bohužel je to někdy ani nezajímá, jen když mají zaměstnání. Z nedávného výzkumu Agentury Student totiž vyplynulo, že více než 80 procent lidí by raději vzalo práci „načerno“, kdyby za to byla vyšší odměna, tedy bez placení pojistného a daní.
Kolik je agentur práce?Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo 1 576 povolení k činnosti. Ale neznamená to, že je tolik agentur. Část licencí mají přímí zaměstnavatelé, kteří potřebují přesouvat zaměstnance mezi jednotlivými závody. Některé agentury mají z legislativních důvodů licence třeba tři. Skutečně aktivních agentur práce je v Česku asi pět set. Zdroj: APPS |
„Chování některých regionálních rádobyagentur zhoršuje pověst všem, tedy i těm, které dodržují legislativní podmínky. To může mít následně dopad i na zaměstnanost v celém regionu. Důvěra lidí v agentury práce se kvůli nepoctivým subjektům snižuje a stát navíc přichází o stovky milionů korun na daních,“ uvedla Barbora Bočková z personální agentury Trenkwalder.
Právě personalisté z Trenkwalderu se tedy rozhodli upozornit na podvody některých personálek a informovat občany o jejich právech. „Ze své pozice jsme připraveni lidem, kteří se cítí být poškozováni ze strany zprostředkovatele dočasného přidělení, pomoci radou nebo konzultací,“ dodává Barbora Bočková.
Uchazečů, kteří se zprostředkování práce přes agenturu obávají, přibývá. „V momentě, kdy jim řekneme, že jsme agentura, která zaměstnavatele zastupuje, lidé ztrácejí zájem. Bojí se, že s nimi budeme jednat hůře, než kdyby dostali místo přímo od zaměstnavatele. To by ale bylo v rozporu se zákonem o srovnatelných podmínkách, kterým se všichni zprostředkovatelé práce musí řídit,“ doplňuje Barbora Bočková.
Peníze v cestovních náhradách i podivné dohody
K nejčastějším podvodům některých personálních služeb patří kromě „zabavení“ části platu zaměstnance, také neplacení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec dostane minimální mzdu a zbytek je mu vyplacen v cestovních náhradách, ze kterých se odvody neplatí.
„Setkáváme se také s nedodržováním srovnatelných pracovních podmínek u agenturních a kmenových zaměstnanců firmy na stejné pozici,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup a zároveň prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.
Vznikají i kreativní podvody s využíváním dohody o provedení práce. Tu totiž agenturní zaměstnanec nemůže dostat. „Funguje to tak, že si agentura udělá například živnostenský list na balicí služby, potom uzavře se zákazníkem, tedy firmou, smlouvu o dílo na balicí služby místo dohody o přidělení agenturních zaměstnanců. Rázem tedy agentura není agenturou, ale firmou, která outsourcuje služby další firmě. Její zaměstnanci jsou ovšem podřízeni liniovým manažerům v podniku, kde pracují. Potom tedy agentura může úřadům tvrdit, že tito „kmenoví zaměstnanci“ mohou mít dohodu o provedení práce, protože to nejsou agenturní zaměstnanci,“ vysvětluje Jiří Halbrštát z ManpowerGroup.
Navíc se ještě dělá to, že aby si tento zaměstnanec nevyčerpal rychle všechny povolené hodiny, na které lze pracovat na dohodu o provedení práce, tak se mu část mzdy vyplatí jako odměna a přiznají se oficiálně jen některé odpracované hodiny. „Případně si agentura založí několik společností s ručením omezeným a pracovníka zaměstná každé dva měsíce přes jiné s.r.o.,“ dodává Jiří Halbrštát.
Agentury, které se chtějí chovat transparentně, jsou členy Asociace poskytovatelů personálních služeb. V té se dělají pravidelné audity hospodaření jednotlivých členů a kontroluje se, zda jejich chování odpovídá jak legislativním předpisům, tak i etickému kodexu asociace.
Může se hodit |
Z pěti set agentur je jich v asociaci zhruba polovina. „Velké pochybnosti máme o fungování zhruba 30 procent všech agentur, které využívají legislativní mezery a snaží se zbohatnout především na úkor státu. Největším problémem jsou ale nelegální zprostředkovatelé, kteří ani licenci nemají, nejsou pod žádnou kontrolou a často zneužívají cizince v těžké životní situaci k otrocké práci,“ dodává Jaroslava Rezlerová.
Jak podvodné praktiky poznat?
Pokud je fakturovaná částka nižší než skutečná hrubá mzda pracovníka vynásobená 1,35 (což je sociální a zdravotní pojištění), tak je hned jasné, že není něco v pořádku. To bohužel vyhovuje jak zaměstnavateli (ušetří), tak i zaměstnanci (dostane více na ruku, než kdyby se jeho příjem danil). O peníze přichází stát a zaměstnanec bude mít menší důchod.
Dalším znakem je, že agentury nejsou schopné doložit povolení ke zprostředkování nebo pojistky proti úpadku a bezdlužnosti vůči státním institucím a pojišťovnám.
Stát zintenzivnil kontroly. Za nedodržení srovnatelných podmínek, diskriminaci a nerovné zacházení jsou pokuty do jednoho milionu korun. Při nedodržení předpisů týkajících se pracovněprávních dokumentů (machinace se smlouvami nebo porušení náležitostí pracovní smlouvy), překročení objemu hodin u dohody o pracovní činnosti, jsou pokuty do dvou milionů korun. Deset milionů korun je pokuta za nelegální zaměstnávání, například cizinců bez povolení nebo člověka bez pracovní smlouvy.
