Z kostýmku, koženého křesla a luxusního auta přešla do džín, tenisek, nosí přepravky s ovocem, zeleninou, čerstvými rybami a jezdí v dodávce. Po dvaceti letech na manažerských pozicích se Silvie Holubová rozhodla pustit do vlastního podnikání. Nabízí to, co jí dlouhá léta na českém trhu chybělo - nákup čerstvých potravin po internetu s dovozem zboží až do domu.
Je o vaši službu zájem?
Docela to jde, i když jsem si myslela, že to bude lepší. Než jsem se do toho pustila, probírala jsem to se spoustou známých a všichni mi říkali, jak je to dobrý nápad a jak to budou využívat. Ve skutečnosti je ten zájem menší. V létě jsem si dokonce myslela, že budu muset skončit, protože jsem si neuvědomila, že většina mých zákazníků letní měsíce tráví mimo republiku. Čekala jsem, kdy přijde nějaká objednávka, dny utíkaly a nikde nic. Byla to hrozná beznaděj. Teď už se na nadcházející léto lépe psychicky připravím.
Proč jste udělala tak radikální krok ve svém životě?
Ekonomická krize se u firem zabývajících se luxusními výrobky začala výrazně projevovat, prodeje klesly stejně jako nálada šéfů. Tehdy jsem si začala říkat, že je čas postoupit někam dál, že je čas na změnu. Zhruba rok jsem se rozhlížela po nějaké odpovídající manažerské pozici, ale nic jsem nenašla. A protože jsem byla léta vytížená manažerka a často jsem si říkala, že by bylo fajn, kdyby mi někdo dovezl potraviny až do domu, kdo by mě zbavil povinnosti večer při cestě z práce ještě nakupovat, napadlo mě takovou službu nabídnout sama.
To byla ale velká změna - z pohodlí zaměstnankyně jste se stala svou vlastní šéfovou, o všechno jste se musela postarat sama, nic jistého. Jaké to bylo?
Na začátku, což je zhruba rok a půl zpátky, to bylo hrozné. U první firmy jsem byla ve funkci generální ředitelky pro Českou republiku a Slovensko a měla jsem pod sebou zhruba osmdesát lidí. Vždy jsem byla týmový hráč, takže jsem se o různých věcech se svými kolegy radila a rozhodovala na základě jejich připomínek. A najednou jsem sám voják v poli. Už jsem si sice zvykla, ale není mi to úplně příjemné. Doufám, že z toho mého podnikání jednou vznikne nějaká menší firma, v níž bude pár lidí, kteří mezi sebou budou komunikovat a spolupracovat.
Šla jste do rizika, nebála jste se?
Byl to sice obrovský krok do neznáma, ale nebála jsem se. Věřila jsem si. Všechno jsem si vybudovala sama úplně od základů. Problém byl v tom, že někteří mí klienti mě znali na určité pozici, byla jsem pro ně paní manažerka Holubová a najednou přišla paní Holubová s přepravkami. Někdy z toho byli sami zákazníci trochu v rozpacích a říkali mi: Počkejte, to přece nemůžete tahat sama… Asi jsem se za to trochu i styděla, ale tohle období už mám naštěstí za sebou.
A zatím tedy děláte všechno sama?
Mám jednoho řidiče, ale samozřejmě někdy musím zastoupit i jeho, on je můj zaměstnanec a chce být třeba na Vánoce doma nebo je nemocný nebo si musí něco soukromého vyřídit. To pak sedám do auta místo něj a rozvážím po zákaznících to, co si objednali. Jak se říká: náš zákazník - náš pán.
Jaký sortiment výrobků nabízíte?
Mým hlavním dodavatelem je vybraný velkoobchod, přičemž z jejich obrovské nabídky nabízím hlavně čerstvé ryby, maso a základní potraviny, které jsou většinou v biokvalitě. Od dalšího dodavatele z Kunratic beru ovoce a zeleninu a pak mám ještě v nabídce belgickou vodu, která je nejméně mineralizovanou vodou na světě. Nechybí mi ani drogistické zboží přímo z Itálie. Mám například skvělý sprej na límečky nebo aviváž v krystalkách, která krásně voní. Lze si tedy objednat vše, co je k chodu domácnosti potřeba. Cenově jsem někde mezi Makrem a maloobchodem. Ceny si hlídám, tak aby nebyly předražené. Vycházím především z doporučených prodejních cen dodavatelů.
Silvie HolubováVystudovala Vysokou školu finanční a správní, na které získala titul bakalář. Devět let pracovala jako generální ředitelka firmy Beauty World a později působila na pozici manažerky u švýcarské firmy La Boutique Suisse. Před rokem a půl založila firmu CIPA4U, která nabízí prodej čerstvých potravin s dovozem až do domu. Narodila se v Praze, je rozvedená a má jednoho syna. Je také zároveň administrátorkou programu GE Capital Bank Život nápadům, který má podpořit ženy, které se rozhodly podnikat: www.zivotnapadum.cz. |
Kdo jsou vaši zákazníci?
Především rodiny s dětmi, kde se pravidelně jí a vaří. Většinou jde o ženy manažerky, které mají náročné povolání a nestihnou při svém vytížení ještě nakupovat. Pak mám zákazníky bez dětí, kteří si občas udělají pěkný večer nebo si pozvou přátele. Věkově je to velmi různé, od mladých lidí kolem třicítky až po klienty v důchodovém věku.
Jak je to s cenou za dopravu?
Nad určitou útratu mají zákazníci dopravu zdarma.
A jak to funguje - za jak dlouho od objednání zboží dostanu?
Během dne objednávky zpracuji, večer je pošlu do velkoobchodu. Tam mi zboží připraví, já nebo řidič pro to další den ráno dojedeme, rozdělíme na jednotlivé dodávky, stavíme se pro ovoce a zeleninu a odvážíme to zákazníkovi. Takže většinou do druhého dne. Obchod mám hodně postavený na komunikaci s lidmi - většinu svých klientů znám a vím už, co si budou přát, a mohu jim třeba něco poradit nebo doporučit, připomenout, jestli náhodou něco nezapomněli. Osobní kontakt velmi dobře funguje. Proto také většina z nich si zboží neobjednává přes internet, ale rovnou mi volají nebo píšou e-maily. Kupodivu je jen málo těch, kteří se chtějí zdržovat e-shopem.
Jak jste o své firmě dala vědět?
Zkoušela jsem různé způsoby reklamy, přece jenom jsem se v této oblasti pohybovala. A poprvé v životě mám možnost poměřit si dosah reklamy. Právě proto, že se mnou všichni zákazníci komunikují přímo, snadno zjišťuji, jak na mě přišli. V tuto chvíli mám osmdesát procent nových klientů jen na doporučení stávajících zákazníků, prakticky vůbec nepomohly letáčky nebo reklama v časopisech. Připravila jsem také informační brožurky, bylo jich zhruba tisíc, a dávala jsem je cíleně tam, kde se setkávají manažerky a další pracovně vytížené ženy. A představte si, že nemám jedinou klientku, která by si umě objednala zboží právě na základě této brožurky. Ačkoliv se snažím získat nové klienty, vím, že tento můj obchod nemůže být masovou záležitostí. Chci si udržet kvalitu a servis. V tom je to mé podnikání výjimečné, že s lidmi mluvím. Nechci se dočkat toho, že řidič hodí klientům přepravku do chodby a bez řečí odjede.
To je hezká představa, ale je pracnější.
Ano, je to strašně náročné. Jsem sice 24 hodin na telefonu a na mailu, bez dovolené, ale chci, aby tak mé podnikání vypadalo. Jednám podle toho, jak bych jako manažerka takovou službu ocenila já. Je běžné, že mi klienti zavolají večer a chtějí se o svém nákupu pobavit, tu chtějí kuře vykostit, jindy se zase ptají, jak nejlépe připravit pstruha nebo mušle. Ačkoliv s vařením sama začínám, dostávám od jiných klientů řadu nápadů, jak které maso upravit, a posílám takové rady dál. Ještě spolupracuji s externím kuchařem, takže pokud někdo chce, zajistím jim i hotovou večeři. Je to služba navíc. Například na Vánoce o to byl velký zájem, klienti si objednávali především bramborový salát a obaleného kapra, takže pak už stačilo ho doma jen osmažit. Na Silvestra kuchař zase připravoval pro některé zákazníky různá pohoštění v podobě jednohubek a různých tartarů.
Nevadí vám kancelář doma?
Každé ráno vypravím syna do školy a hned sednu a zapínám počítač. V deset v jedenáct hodin zjistím, že u něj pořád sedím v pyžamu. Ten sociální kontakt mi opravdu chybí. Co potřebuji, jsou kolegové. Zatím mám jako kolegu svého syna. Je mu patnáct, ale už mi o víkendu pomáhá rozvážet potraviny. Také mě podpořil v době, kdy jsem se rozhodovala, zda do podnikání mám jít. Baví mě, když společně vaříme a zkoušíme, co dobrého z těch našich lahůdek lze připravit. Teď jsme zrovna společně pekli skvělé kuře z Francie, do kterého jsme místo nádivky dali celý omytý citron. Bylo to fantastické.
