Čtvrtek 2. července 2020, svátek má Patricie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 2. července 2020 Patricie

Historie financí: Nero přikázal otevřít ústřice. Co to znamenalo?

  15:00aktualizováno  15:00
Jak získat spoustu peněz? Někteří vládci přišli na neobvyklé způsoby, jako například římský císař Nero. Ten potřeboval hodně zlata na obnovení zpustošeného města, a tak se rozhodl loupit. Inspiroval tím mnoho dalších v historii.

Císař Nero na minci. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Historické peníze jsou nejčastěji spojovány s mincemi z drahých kovů. Jejich rozvoj ovšem, až na výjimečné situace typu objevení Ameriky a přesuny značných zásob zlata a stříbra do Evropy, vždy narážel na nedostatek drahých kovů pro jejich ražbu.

Historie financí

  • V novém seriálu představujeme zajímavé okamžiky z dějin finančnictví. 
  • Autory jsou akademici Vysoké školy ekonomické v Praze

Čtěte minulý díl: 

Historie financí: na počátku bankovnictví byly směnka a tajná kniha

Někteří vládci si ale poradili. Jedním z nepříliš známých řešení je „peněžní politika“ během vlády římského císaře Nerona. Po zpustošení hlavního města Římské říše požárem v roce 64 našeho letopočtu se Nero rozhodl Řím obnovit. A nejen to, chtěl z Říma vybudovat nejkrásnější město historie. Obrovské náklady musely být z něčeho financovány. Drobné bronzové mince té doby s ohledem na svoji nízkou hodnotu (kupní sílu) nemohly stačit a brzy přestávaly stačit i zlaté mince aureus a stříbrné denáry.

Neboli příjmy státní pokladny a zásoby drahých kovů byly nižší než výdaje. Nero nechal zvýšit daně poddaných i dovoz zlata z provincií. Poté přistoupil i ke snižování stříbrného obsahu denárů přidáváním přísad mědi. Ani to nadlouho nepomohlo. A tak Nero přikázal otevřít ústřice. Co to znamenalo? Vyloupit zlaté poklady z římských chrámů.

Náklady však stále rostly rychleji než nabídka drahých kovů. Neronovi nepomohly ani další způsoby. Když dal příkaz k zabavování majetku nejbohatších příslušníků provincií s možností výběru vlastní smrti či smrti příbuzných, na krátkou dobu sice získal další zlato a stříbro, ale uspíšil svůj konec. Hladomory a narůstající nespokojenost provincií s římskou správou vedly k tomu, že Senát Říma prohlásil Nerona za nepřítele státu. V roce 68 „poslední velký římský císař“ v bezvýchodné situaci zvolil vlastní smrt.

O autorovi

Zbyněk Revenda 

  • Profesor na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. 
  • Zaměřuje se na měnovou teorii a politiku, regulaci a dohled bank a bankovní systémy. 
  • Jeho nejznámějšími publikacemi jsou Centrální bankovnictví a Peníze a zlato.

Neronovy způsoby doplnění drahých kovů v té době již známým znehodnocováním mincí a novou cestou loupení chrámů na vlastním území byly často opakovány. Pokud jde o znehodnocování mincí, na nezáviděníhodném první místě je francouzský král Jan II., který v prvním roce své vlády (1350) nechal zlaté mince zlehčit 18krát a během dalších čtrnácti let 70krát. K drancování chrámů přistoupil francouzský král Filip IV. v případě templářů (začátek v „nešťastný pátek třináctého“ října 1307). Král byl důsledný, většina templářů včetně velmistra byla v průběhu sedmiletého procesu upálena.

Mírnější byl o 200 let později anglický král Jindřich VIII., proslulý nejen počtem svých žen, ale také znehodnocováním mincí. Věčně se mu nedostávalo zlata, a tak po ovládnutí anglické církve, navíc rušil kláštery a jejich půdu i cennosti, například ze zlata, si přivlastňoval z titulu panovníka a hlavy církve.

Drancování bohatství drahých kovů potvrzuje, že ani králům nezáleželo na tom, jak peníze získat, ale na tom, vlastnit je. Zlato a stříbro ve větším množství a v podobě peněz totiž znamenají moc a slávu. Proto při posuzování úspěšnosti fungování různých forem zlatého či stříbrného standardu v historii je vhodná opatrnost.

Autor:
  • Nejčtenější

Peníze zapomněla v bankomatu, poctivého nálezce odmítli v bance i na úřadě

Stát se to může každému z nás. Jsme zamyšlení, roztržití nebo nám zrovna zazvoní telefon a tak transakci u bankomatu...

Kolik kdo dnes vydělává? A jak naše mzdy ovlivní krize?

Průměrná mzda se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšila na 34 077 korun. Kdo na průměrnou mzdu dosáhl a kde se...

Poradna: může zaměstnavatel chtít vědět, kam pojedu na dovolenou?

S ústupem pandemie koronaviru se opět otevírají hranice. Vycestovat na dovolenou do ciziny je již možné. Nemusí to být...

Vysněná dovolená se nekonala, přesto má zaplatit 24 tisíc. Jak se bránit?

Když si objednáme zájezd u cestovní kanceláře, očekáváme, že ta se o vše postará a my nemusíme nic řešit. Jak ovšem...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sonda: nemovitosti zdražují, hypoték je méně. Povolování staveb vázne

Pandemie se nevyhnula ani trhu s realitami. I když někteří zájemci o nemovitosti očekávali pokles cen, nic takového se...

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...

Velké srovnání cen zubařských zákroků. V regionech se liší i o tisíce

Premium Stomatologie je už léta oborem, v němž pacienti musí hodně platit. Pomalu se to ale mění. Akutní péče je díky větší...

Radit lidem, aby během pandemie seděli doma, byla chyba, říká Pavel Pafko

Premium Zdůrazňuje, že není žádný king, ani se nepovažuje za mimořádně talentovaného. Pavel Pafko prý jen pracoval víc než...

  • Další z rubriky

Boty z Valašska s Čínou nesoutěží, brzy budou na míru i bez návštěvy

Výroba obuvi se dnes u nás soustředí do malých rodinných firem. Mezi ně patří i společnost Fare z Valašských Klobouků,...

Restart ekonomiky bude rychlý, míní ekonom Petr Borkovec

Jako Česko jsme z krize, kterou přinesla pandemie, vyšli dobře. Bylo skvělé, že jsme si dokázali sami pomoci, myslí si...

Poradna: může zaměstnavatel chtít vědět, kam pojedu na dovolenou?

S ústupem pandemie koronaviru se opět otevírají hranice. Vycestovat na dovolenou do ciziny je již možné. Nemusí to být...

Pandemie se promítla i do zaměstnaneckých benefitů. Firmy některé zrušily

Před pandemií byla zaměstnanost rekordní a firmy se snažily zaměstnance nalákat a udržet množstvím benefitů. Vymýšlely...

Najdete na iDNES.cz