Příběh čtenáře: Státní úspory mu vzaly práci, nemá podporu ani nemocenskou

Petr žije v Praze a už půl roku hledá práci. O tu předchozí přišel kvůli státním škrtům. Teď žije z úspor. Na vlastní kůži zažívá, že v padesáti je pro řadu zaměstnavatelů starý. Měsíčně odpovídá na dvě stovky inzerátů, dostane patnáct odpovědí.

Projekt, na kterém začal pracovat, se musel kvůli státním úsporám utlumit. | foto: Profimedia.cz

Práce, o kterou Petr přišel, ho bavila. Hodně o ni stál, předtím byl půl roku nezaměstnaný. "Byl jsem v kanceláři třeba i v pátek do osmi do večera. Práce je pro mě hodně podstatná," říká. Žije teď sám, nemá rodinu ani rodiče. Ve všem se musí spoléhat sám na sebe a na svůj příjem.

Na podporu v nezaměstnanosti nárok nemá

Projekt, na kterém začal pracovat, se musel kvůli státním úsporám loni utlumit. Propustili ho v tříměsíční zkušební lhůtě. Opět šel na úřad práce. "Připadám si tam jako u zubaře," poznamenává. Zjistil, že už nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na hledání místa vyčerpal v posledních třech letech celou podpůrčí dobu a zaměstnání, o které přišel, si měl udržet alespoň půl roku.

Zhruba po šesti týdnech onemocněl. Chřipka se u něj zvrtla do těžkého zápalu plic, bral antibiotika a léčil se dva měsíce. Na nemocenskou však také neměl nárok. Dostal by ji pouze v případě, pokud by onemocněl do sedmi dnů po skončení zaměstnání (o nemocenských dávkách čtěte více zde).

"Když si uvědomíte, že se v padesáti dostanete do takové situace, je to šílené. Kdybych neplatil daně, choval se špatně a vůči státu nekorektně, pak si řeknu dobře, máš to za to. Ale když se chováte slušně a najednou se dostanete do existenčních potíží, je to šílené."

Pro padesátníka je složité najít práci i v Praze

Žije z posledního zbytku svých úspor a s podporou přátel. Od státu dostává alespoň příspěvek na živobytí a bydlení. O tuto pomoc v hmotné nouzi požádal až po svém uzdravení, s vysokými horečkami po úřadech chodit nemohl. Zpětně ale na tuto pomoc také neměl nárok.

Najít pracovní příležitost v jeho věku není snadné ani v Praze, kde žije. A to navzdory tomu, že si rozšířil vzdělání v rekvalifikačních kurzech a má zkušenosti jako projektový manažer a specialista na informační systémy. "I když si lidé myslí, že se v Praze najde práce snadněji než jinde, v mém věku to je obtížné."

Jak říká, řada zaměstnavatelů dává přednost mladým lidem s tituly než zkušenému padesátníkovi, který má jen středoškolské vzdělání. "Nikde vám to neřeknou na rovinu. Zpravidla se ptají: nevadí vám, že budete pracovat v mladém kolektivu, že spolupracovníci budou mladší o dvacet let?"

Co je dobré vědět, když přijdete o práci

• Již před uplynutím výpovědní doby máte možnost požádat kterýkoliv úřad práce o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Úřad práce vás tak bude informovat o vhodných pracovních místech.
• Po skončení výpovědní doby požádejte úřad práce v místě svého trvalého pobytu o zprostředkování zaměstnání vyplněním Žádosti o zprostředkování zaměstnání.
• Žádost o zprostředkování zaměstnání je třeba podat osobně, zaslání žádosti poštou nebo elektronicky zákon neumožňuje.
• Zdravotní pojištění za vás po dobu evidence na úřadu práce bude hradit stát.
• Sociální pojištění vám hrazeno nebude. Pouze doba, po kterou budete vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, se vám započítává jako účast na důchodovém pojištění. A to po dobu, kdy vám náleží podpora v nezaměstnanosti, a nejvýše v rozsahu jednoho roku po dobu, kdy vám podpora nenáleží.

Zdroj: MPSV, více informací zde

Bezplatné konzultační dny MPSV pro veřejnost:
Každou středu od 14:30 do 17:30 hodin v přízemí budovy ministerstva práce a sociálních věcí.

Odpoví mu jen zlomek zaměstnavatelů

Petr odpoví měsíčně zhruba na dvě stovky inzerátů, zpětných odpovědí přijde sotva patnáct, výjimečně dvacet. "Někdy to unaví i naštve. Máte pocit marnosti. Reagujete na nabídku, dáte si práci s odesláním životopisu, který požadují a pak mnohým nestojíte ani za řádku."

V odpovědích, které dostává, zpravidla stojí: máme vás v seznamu, pokud se něco uvolní, budeme vás kontaktovat. "Necítím se starý, ani na padesát, i když mi už zešedivěly vousy. Myslím, že v tomto věku máte nejméně dalších patnáct let firmám co dát."

Při hledání práce se setkal s nejrůznějšími nabídkami, některé byly podle něj za hranicí slušnosti. "Při pohovoru mi třeba řekli: Budete u nás pracovat 14 dnů a pokud se domluvíme, tak vám zaplatíme. Když ne, jako byste tady nebyl. Nebo jsem se hlásil k jedné společnosti, kde požadovali, abych složil kauci přes 30 tisíc korun, že mi ji do půl roku vrátí. Je paradoxní, že někdo požaduje zálohu za to, že mi dá práci."

Brigáda je jen krátkodobé řešení problému

I když stojí o zaměstnání, u poloviny nabídek zjišťuje, že po něm zaměstnavatelé chtějí, aby si pořídil živnostenský list, kývl na švarcsystém a ze své kapsy platil sociální a zdravotní pojištění. U některých pohovorů se setkal i s diskriminačními osobními otázkami, na které se profesionální personalista nesmí ptát (o diskriminaci při pracovním pohovoru čtěte více zde).

Čím víc zamítavých odpovědí dostane, tím víc klesá jeho sebedůvěra. "Žít třeba rok bez práce je nesmírně obtížné, nejen finančně, ale i psychicky. Řada lidí si myslí, že máte nohy na stole a nic neděláte. Ale tak to není. Aktivní hledání místa je práce na plný úvazek."

Někteří známí mu radí: Když nemáš práci, jdi na brigádu vykládat třeba vagony. Přivýdělku se nebrání, po zápalu plic už je zase fit. Stojí ale hlavně o stálé zaměstnání s pravidelným příjmem. "Aby člověk, který žije zcela sám, mohl v Praze zaplatit nájem, náklady na bydlení, jídlo a další nezbytnosti, potřebuje vydělat měsíčně aspoň dvacet tisíc," říká.

Zapamatujte si

• Finanční rezerva domácnosti pro případ ztráty příjmu má být alespoň ve výši šestinásobku měsíčních výdajů nebo trojnásobku celkových měsíčních příjmů rodiny.
• Finanční rezervu lze začít tvořit například chytrým nakupováním (čtete více zde). Uspořit se dá i na energii odbouráním zaběhaných návyků (čtěte zde).