Jan Pokorný (27) bydlí v samostatném podkrovním bytě 2+1 ve vilce rodičů na okraji krajského města. Domů se vrátil ze studií v Praze. Je zaměstnán v malé stavební firmě a nevede se mu špatně. Měsíčně vydělá v průměru 18 000 Kč čistého. Jelikož nemá sourozence a rodiče jsou slušně finančně zajištěni, přispívá na provozní náklady domácnosti pouze 3 000 Kč měsíčně.
V zaměstnání má k dispozici služební automobil, notebook a mobilní telefon. Zaměstnavatel mu přispívá na stravné, ale jinak jí doma, takže nemá žádné další nutné výdaje. Přesto, když je týden před výplatou, na běžném účtu nezbývá nic a často musí použít kreditní kartu. Z každého platu pak zaplatí povinnou minimální splátku na kreditní kartu 3 000 Kč, příspěvek na náklady rodičům a vše se znovu opakuje.
Rodiče Honzovi naspořili na stavebním spoření cca 130 000 Kč, které mu tam již rok „leží“ - bylo dosaženo cílové částky a neví jak je vhodněji investovat. Tyto peníze pokládá Honza za jakýsi základ své další finanční budoucnosti.
Pokud jede v zimě na týden na lyže a v létě k moři, řeší to „výhodným“ spotřebitelským úvěrem, který pak asi půl roku splácí, což samozřejmě navýší jeho nutné měsíční výdaje.
Požadavky a cíle
1. Od základu změnit tok financí tak, aby na konci měsíce zbylo alespoň 7 000 Kč.
2. Těchto 7 000 Kč měsíčně využít na vytvoření finanční rezervy a na pokrytí jak krátkodobých, tak středně a dlouhodobých potřeb.
3. Vhodně umístit 130 000 Kč jako základ budoucí investice.
Obecné principy
Finanční zákony jsou univerzální a neměnné jako zákon zemské přitažlivosti. Dokážou Honzovi, tak jako mnohým před ním, že jsou klíčem k většímu zisku, vzrůstajícím úsporám a k celkovému úspěchu. Již ve starém Babylónu, kolébce civilizace, se zrodily i základy finančnictví, které jsou uznávány a užívány na celém světě dodnes. Babylón se stal nejbohatším městem starověku, protože jeho obyvatelé byli nejbohatšími lidmi své doby. Uměli ocenit hodnotu peněz, znali zákon o zisku a tvorbě úspor, řídili se pravidlem, že peníze dělají peníze. Dokázali to, po čem Honza, ale i my všichni toužíme - mít bezpečně zajištěnou budoucnost.
ÚVĚRY: 90 TISÍC BLESKEM,Před samotným návrhem řešení jsme pro Honzu sestavili sedm zásad, kterými by se měl v dalším období řídit:¨
1. Začneme spořit - z každé vydělané tisícikoruny utratíme jen devět stovek.
2. Budeme kontrolovat vydání - rozpočítáme výdaje tak, aby se v první řadě zaplatilo nezbytné a teprve podle možností to ostatní, ale jen z devíti desetin výdělku.
3. Budeme zvyšovat stávající rezervy a zisk - naspořené finance budeme dále investovat tak, aby nám vynášely dodatečný výnos.
4. Zabezpečíme finanční majetek před možnými ztrátami - postupně rozložíme investice tak, abychom minimalizovali možnost ztráty.
5. Budeme výhodně investovat do bydlení - pokud budeme někdy uvažovat o úvěru, tak pouze v souvislosti s vlastním bydlením - buď rekonstrukce vilky rodičů nebo jiný záměr, podle toho jak se situace vyvine.
6. Zajistíme si budoucí příjem - na dobu, kdy nebudeme mladí, si připravíme životní jistoty pro sebe a rodinu, až nebudeme moci vydělávat.
7. Budeme zvyšovat svou výdělečnou schopnost - pracovat na sobě jak v oblasti své profese, tak v oblasti finanční gramotnosti, abychom postupně mohli převzít správu svých investic.
Propočty a řešení
Rady a tipy · Kreditní karty bývají často nepřítelem spoření a investování, jejich používání vyžaduje obezřetnost. · Pokud chcete začít vytvářet rezervy postupně a z mála, je dobré si hlídat výdaje pravidelně a nejlépe písemně a každý měsíc své zápisy vyhodnotit. · Vyzkoušejte si sami, že radost z utrácení za nové a nové věci může plně nahradit radost z dobré investice. |
Prvním Honzovým krokem na cestě tvorby rezerv a investování by mělo být zrušení jeho kreditní karty. V jeho situaci neexistuje žádný rozumný důvod, proč by ji měl používat. Vydělává nadprůměrně a jeho původní záměr, využívat ji jen jako jakousi rezervu a maximálně využít bezúročného období stejně postupně vyústil v situaci, že průběžně dlužil celých 30 000 Kč, což ho stálo jen na úrocích 5 670 Kč ročně. Vhodnější by tedy bylo používat k platbám pouze debetní kartu k běžnému účtu.
Dále by bylo dobré vybrat 130 000 Kč za stavebního spoření, kde jsou úročeny pouze 2 % p.a. a z toho 30 000 ihned poslat k vyrovnání dluhu na kreditní kartě. Rozdílem mezi placeným úrokem na kreditní kartě (18,9 % p.a.) a získaným úrokem ve stavební spořitelně tak vyděláme částku 5 070 Kč ročně (30 000 Kč na stavebním spoření mu přineslo jen 600 Kč).
Následně je nutné udělat rozbor Honzových nutných vydání. Došli jsme k závěru, že na týden potřebuje mít k dispozici, aby se nemusel nějak výrazně omezovat, maximálně 2 000 Kč. Teoreticky by tedy měl měsíčně utratit cca 8 000 Kč a 3 000 Kč dát rodičům, což je dohromady 11 000 Kč. Honza by neměl utratit více, měl by si zvyknout své výdaje kontrolovat, nejlépe pravidelně a písemně.
Víme také, že Honza bude potřebovat v průběhu roku 15 000 Kč na zimní dovolenou a 15 000 Kč na letní dovolenou. Tyto peníze si většinou půjčoval a to ho stálo asi 2 700 Kč za rok na úrocích.
Jako poslední krok před samotným návrhem řešení by bylo vhodné u Honzy zjistit jeho přesný rizikový profil pro účely investování. Budeme však rovnou předpokládat, že Honza bude patřit do kategorie dynamického investora.
Vlastní postup k vytvoření rezerv a následného investování by pak mohl vypadat třeba takto:
1. Umístění hotovosti, která nám zbyla z ukončeného stavebního spoření po zaplacení dluhu na kreditní kartě
- 60 000 Kč do fondu peněžního trhu - 30 000 Kč jako pohotovostní rezervu a 30 000 Kč na obě dovolené
- 40 000 Kč do fondů, které umožní dynamickou strategii investování, např. v tomto poměru – 70 % akcie, 20 % nemovitostní akcie a fondy a 10 % komoditní fondy
2. Pravidelné platby
o Mzdu od zaměstnavatele by bylo vhodné posílat místo na běžný účet raději přímo do fondu peněžního trhu a z něj pak formou přednastavených pravidelných odkupů posílat
- 8 000 Kč na Honzův běžný účet pro jeho běžnou spotřebu
- 3 000 Kč na běžný účet rodičů
- 7 000 Kč do ostatních fondů ve výše uvedených poměrech
Tím, že pravidelné platby budeme provádět z fondu peněžního trhu a ne z běžného účtu, můžeme ušetřit i několik stokorun ročně na poplatcích za příchozí a odchozí platby.
Na první pohled se asi zdá toto řešení příliš komplikované, ale podívejme se na to, co může Honzovi přinést:
Minulost:
Disponibilní hotovost 130 000 Kč, na stavebním spoření
+ Na úrocích ze stavebního spoření získal Honza za rok 2 600 Kč
- Na úrocích za kreditní kartu a za půjčky na dovolené zaplatil ročně 8 370 Kč
- Za celý rok nebyl schopen nic uspořit
Budoucnost:
Investice na začátku řešení: 60 000 Kč fond peněžního trhu, 40 000 Kč ostatní fondy
Investice za rok: 30 000 Kč fond peněžního trhu, 124 000 Kč ostatní fondy
+ zhodnocení investic (fondy peněžního trhu 1 - 2 % p.a., ostatní fondy 6-8%)
- zhodnocení investic není garantováno
INVESTOVÁNÍ PRO CHUDÉTímto způsobem může Honza nastartovat svůj nový „finanční život“. Měl by si uvědomit, že část toho, co vydělá, je jeho. Dosud všechny peníze dal někomu jinému (úroky z půjček, nepřiměřeně vysoká spotřeba apod.) Teprve novým řešením může začít peníze akumulovat a zároveň investovat, a zahájit tak cestu ke své budoucí finanční nezávislosti.
V návrhu řešení jsme záměrně nepoužili ani jeden „klasický“ finanční produkt (stavební spoření, penzijní fondy, kapitálové životní pojištění ani populární investiční životní pojištění), protože Honza chce skutečně investovat i za cenu vyššího rizika a je ochoten za své investice převzít i zodpovědnost. Námi navrhované řešení není jediné možné, daly by se najít i další vhodné způsoby.
