„Průměrná výše příspěvku v penzijním spoření je 795 korun měsíčně. To bohužel na dostatečně zajištěné stáří stačit nebude,“ říká jasně ředitelka penzijní společnosti Rentea Lucie Jurníčková.
Chcete být v důchodu zajištěni? Vyberte si z nejlépe placených nabídek práce na jobDNES.cz. |
Výše příspěvku do soukromého penzijního spoření pro získání maximálního státního příspěvku je jeden tisíc korun. Od státu pak klient penzijní společnosti k této tisícikoruně dostane 230 korun.
Pro plné využití podpory od státu je ale třeba na účet penzijní společnosti odeslat měsíčně 3 tisíce korun. Na konci kalendářního roku si pak zaměstnanci v ročním zúčtování daní a živnostníci v daňovém přiznání sníží daňový základ o 24 tisíc korun, takže na dani z příjmů zaplatí o 3 600 korun méně. V součtu tak lidé při měsíční úložce tři tisíce korun získají k penzijnímu spoření 6 360 korun ročně navíc.
Peníze budou lidem v důchodu chybět
Jak ale potvrzují zástupci penzijních společností, lidé nabídky státu dostatečně nevyužívají. A to je škoda, protože peníze jim budou v důchodu nepochybně chybět. Navíc jiná obdobná možnost spoření na stáří s podporou státu na tuzemském trhu nefunguje.
Výsledkem nízkých částek odváděných do penzijního spoření v době produktivního věku klienta jsou pak logicky nízké naspořené částky v době odchodu do penze. To, jak upozorňuje Jurníčková, sehrává významnou roli při výběru klienta mezi jednorázovým výběrem peněz a měsíčně vyplácenou rentou.
ANALÝZA: Češi a důchod. Připravujeme se, budeme na to mít? |
„Dnes určitě převažuje výběr všech prostředků najednou. Je to také způsobeno tím, že výše naspořených prostředků není tak vysoká, aby měsíční příspěvek vypočtený z této částky byl dostatečný,“ vysvětluje Lucie Jurníčková a dodává: „Výsledkem je, že penzijní spoření stále neslouží k účelu, ke kterému je určeno, tedy přilepšit si ke státnímu důchodu.“
Lidé si spoří málo
S tím, že si lidé na penzi odkládají málo, souhlasí i prezident Asociace penzijních společností (APS ČR) Aleš Poklop. I podle něj si čeští penzisté vybírají naspořené částky jednorázově hlavně kvůli nízkým naspořeným částkám.
„Lidé si spoří málo, nebo zbytečně přicházejí o peníze v konzervativních fondech. Pak si naspoří celkově jen pár set tisíc a řeknou si, že zas tak zásadní částka to pro ně není a raději si třeba koupí ojeté auto,“ míní Aleš Poklop.
A přidává doporučení pro budoucí penzisty. Pokud si budou lidé v dynamickém fondu spořit alespoň tisíc korun měsíčně po dobu 35 let, do starobní penze odejdou s částkou kolem dvou milionů korun.
„Na 25 let, což je průměrná doba strávená v penzi, by si pak mohli lidé nastavit měsíční rentu skoro sedm tisíc,“ přibližuje prezident asociace, jak vysoké by pak mohlo být přilepšení k penzi od státu.
Navíc postupný výběr peněz z penzijního spoření, ať už v transformovaných fondech, nebo aktuálním doplňkovém penzijním spoření, přináší pro klienta finanční výhody. Nedaní se při něm příspěvek od zaměstnavatele a při měsíční rentě trvající déle než deset let stát nezdaní ani výnosy z naspořených peněz, jako je tomu u jednorázového výběru.
Příspěvek na penzi jako benefit
Určitou mezerou, jak zvýšit příspěvky na penzi v soukromém spoření, jsou stále málo využívané benefity od zaměstnavatelů. Někteří z nich již sice považují přispívat svému zaměstnanci na penzi za běžnou záležitost. Nicméně je stále velká skupina zaměstnavatelů, která se tomu z nějakého důvodu brání, často kvůli administrativní zátěži.
„Máme 70 procent smluv, kde není sjednán příspěvek zaměstnavatele. I zaměstnavatel má ovšem možnost uplatnit daňové výhody, pokud zaměstnanci bude přispívat,“ podotýká Jurníčková.
Největší bonus k penzijnímu spoření může dát zaměstnavatel |
Příspěvky zaměstnavatele na soukromé penzijní spoření jsou bez ohledu na jejich výši daňově uznatelným nákladem a neodvádí se z nich zdravotní a sociální pojištění.
Na druhou stranu ani zaměstnanci samotní, si nezjišťují, zda takovou možnost jejich zaměstnavatel nabízí. Nebo jí ke své škodě nevyužívají. I na to by měli před nástupem do zaměstnání lidé myslet.
