Hlavní rozdíl oproti klasickým fondům je zejména nižší úroveň dozoru a regulace, využívání velkého množství alternativních strategií, investování prostředků portfolio manažerů a poplatky odvozené od jejich výkonnosti, většinou nedostupnost běžným investorům, zákaz jejich veřejného nabízení a s tím spojené vysoké minimální vklady, horší likvidita a zejména orientace na dosahování výnosů za jakýchkoli podmínek. O hedge fondech všeobecně a jejich strategiích jsme psali v tomto článku.
Podle Petra Šimčáka ze společnosti Pioneer Investments „je nejpodstatnějším rysem delegace risk managementu. U tradičních investic si musí dělat risk management koncový investor. Klient si vybírá, jestli chce akcie, dluhopisy nebo peněžní trh a podle toho, jak chce mít rizikové portfolio, si vybírá jednotlivé produkty. Ale klíčová zodpovědnost a aktivita je na klientovi.
Kdežto alternativní investice mají v principu cíl dosahovat konzistentní kladné výkonnosti bez ohledu na vývoji na trzích. To předjímá aktivitu v absolutním měřítku rizika, což znamená spíš averzi ke ztrátě, než averzi k podvýkonnosti vůči benchmarku. V tomto případě je tedy benchmarkem absolutní výnosnost a klient očekává pozitivní výnos. Chce mít proti sobě partnera, který sám rozhoduje o tom, jaká rizika podstoupí a jaká nepodstoupí a cílem je dosáhnout absolutní výnos. Zkrátka risk management je na straně správce produktu, ne na straně klienta. To je právě nejdůležitější vlastností a filozofií alternativních produktů.“
Vysoký výnos není zadarmo
Právě kvůli tomu, že se hedge fondy soustředí na absolutní výkonnost (proto mají některé z nich v názvu absolute return) na rozdíl od klasických fondů, které staví na relativní výkonnosti (porovnávání s jinými konkurenčními produkty a benchmarkem), jejich obliba rok od roku roste.
Odvětví hedge fondů v posledních letech zaznamenalo doslova boom, kdy jen za posledních pět let se počet hedge fondů více než zdvojnásobil. Celkový počet se tak pohybuje kolem devíti tisíců fondů spravujících majetek kolem jednoho bilionu USD.
Odpůrci hedge fondů tvrdí, že takový vývoj je charakteristický pro nafukující se bublinu, která může skončit krachem odvětví. Se zvyšujícím se počtem ale roste také výběr různých strategií a stylů, které může šikovný investor efektivně kombinovat. To samé v podstatě platí pro klasické investice. Široký výběr produktů nabízí investorům větší svobodu ve výběru.
Dalším argumentem, který nahrává kritikům, je fakt, že mnoho těchto fondů skončí svou činnost po velmi krátké době a investoři na nich prodělají. Známý je případ velkého fondu Long Term Capital Management, který v roce 1997 zkrachoval a podle pesimistického scénáře mohlo dojít až k pádu některých významných finančních institucí a ochromení ekonomiky. V posledním roce to dokonce platilo pro většinu hedge fondů, dosahující výkonnost, kterou nemohly konkurovat ani klasickým produktům a investoři s jejich výkony nemohli být spokojeni (několik jich také zkrachovalo). V minulosti dokonce nepříznivá výkonnost a krach velkého počtu hedge fondů znamenal téměř zánik tohoto segmentu fondového byznysu.
| Rozdíly mezi klasickými a hedge fondy | ||
| Hedge fondy | Klasické fondy | |
| Techniky a strategie | finanční páka, prodeje na krátko, deriváty | omezené využívání finančních produktů a technik |
| Cíl | návratnost za všech podmínek | překonání benchmarku |
| Aktiva manažera | manažer investuje také vlastní prostředky | manažer investuje prostředky podílníků |
| Likvidita | omezená | vysoká |
| Transparentnost | nízká míra regulace | fondy jsou regulované |
| Poplatky | z objemu majetku i ze zisku | z objemu majetku |
| Riziko | manažer a strategie | trhové |
Dočkají se také domácí investoři?
Domácí investor se bohužel ve většině případů musí smířit s tím, že množství produktů je stále dostupných pouze v zahraničních měnách a je nutné počítat s rizikem změny měnového kurzu (pro některé investory to ale může znamenat vyšší výnosový potenciál). To platí jak pro samotné fondy (které ale asi budou pro domácí investory prakticky nedostupné), tak pro odvozené produkty, jako jsou ETF na indexy hedge fondů, certifikáty, nebo fondy hedge fondů.
Vybraní domácí investoři mohou investovat od března tohoto roku do dvou fondů, označených jako hedge fondy, spravovaných společností KBC Asset Management s domicilem v Irsku. Jde o fondy New Horizon Quant Global Hedge a New Horizon BuyBack Hedge. Jelikož je společnost prezentuje jako hedge fondy, a minimální vstupní poplatek je 10 000 EUR, jsou nabízeny pouze klientům privátního bankovnictví.
Nejedná se ale o typické hedge fondy, protože fungují na základě UCITS a oba mají evropský pas. Legislativa jim sice dovoluje využívat deriváty, pokud to uvedou v prospektu (a tím pádem některé strategie, které jsou běžné pouze u hedge fondů, jako například long/short apod.), podléhají však stejnému dozoru a regulaci jako běžné fondy.
I korunoví investoři si ale mohou přijít na své, minulý měsíc totiž společnost Pioneer Investments uvedla na trh strukturovaný dluhopis společnosti Lehman Brother navázaný na fond hedge fondů Momentum AllWeather Strategy II Master..
VYDĚLEJTE INVESTOVÁNÍMTento produkt je nabízen v české koruně a na rozdíl od běžných hedge fondů má určenou hranici maximální ztráty, tzv. podlahu, která by neměla dovolit klesnout dluhopisu na hranici nižší, než je 90 % původní hodnoty. V případě nepříznivého hospodaření fondu se totiž prostředky přelévají do klasických dluhopisů. Naopak v případě, že se fondu bude dařit, využití pákového efektu dovolí umístit do podkladového fondu až 150 % prostředků od investorů (realistických je ale takových 120 – 130 %).
„Pákový efekt je pozitivní v tom smyslu, že je řízen tak, aby klienty nikdy nepřipravil o výnosy. Rizika nese právě společnost Lehman Brothers. Páka je zakomponována do produktu na to, aby pokryla náklady na zajištění, ale funguje pouze tehdy, když vydělává víc, než jsou náklady s ní spojené. Cílem tedy je dosáhnout stejný výnos u dluhopisu, jako má podkladový hedge fond - navýšená alokace pak pokryje náklady na zajištění a samotnou páku.“ Zní to zajímavě, až budoucnost však ukáže, nakolik jsou předpovědi reálné.
Pokud některým investorům chybí v domácí nabídce hedge fondy, určité teoretické řešení tu je. Jak říká pan Šimčák, „pokud klient chce mít přístup k risk managementu a investicím, který nabízejí hedge fondy, tak ještě nemusí mít hedge fond. Může mít individuální portfolio, kde portfolio manager bude dělat totéž, co dělá hedge fond. Ta legální, nebo právní schránka toho, že to je hedge fond ještě neznamená, že to jinak nelze dělat. Lze to samozřejmě dělat různými způsoby, a ty různé způsoby jsou dostupné bez problémů i dnes. Stejně jako podílový fond nabízí určité portfolio cenných papírů, které si investor může replikovat, tak hedge fond nabízí strategie, které si investoři mohou replikovat i kdyby neměli hedge fond. Získat a správně interpretovat informace je ale velmi náročné a často nemožné pro privátního investora.“
Ještě bychom mohli doplnit, že určitým řešením by mohly být fondy pro kvalifikované investory. I v jejich případě ale platí, a již z názvu je to jasné, že budou určeny především investorům, kteří již mají s investováním určité zkušenosti a vědí, co mohou od investování očekávat.
