Dříve než začneme s majetkem nějak zacházet, měli bychom mít jasno v tom, zda je našim cílem spoření, nebo investování. Nepochopení rozdílů mezi těmito termíny vede často k rozčarování nad konečným výsledkem. Třeba když nám spoření nevydělá, nebo když investice pouze drží hodnotu.
Online srovnání investic. Zhodnocení až 6 % ročně. |
Souhlasím, že může být matoucí, když máme produkt, který kombinuje vlastnosti investice a spoření a podobně. Podstatné však vždy je, co očekáváme za výsledek.
Spořit, nebo investovat?
Při spoření i při investování dlouhodobě postupně odkládáme menší části naší aktuální spotřeby pro budoucí použití (prostředky neutratíme, ale odložíme na útratu pozdější). Očekávaný výsledek by však měl být u spoření a investování rozdílný. U spoření předpokládáme, že nahromaděnou částku později spotřebujeme a tečka. U investování však čekáme něco víc, a sice výnos. Čili, že na konci bude částka vyšší, než je prostý součet odložených prostředků.
Výnos tedy patří k hlavním rysům investování, nikoliv spoření. S výnosem je však vždy spojeno riziko. Obecně platí, že čím vyšší výnos očekáváme, tím vyšší může být riziko. Musíme proto počítat i s možností, že se součet odložených částek může snížit. To by se nám za běžných podmínek u úspor stát nemělo.
Kalkulačka |
Pokud tedy z čehokoliv, co se svým majetkem podnikáme, hodláme vytěžit více než prostý součet uspořených částek, jsme investoři. Pokud tedy spoříme s příslibem výnosu (byť často garantovaného), jde o investici. A s tou je vždy spojena možnost ztráty. To je důvod, proč penzijní „spoření“ v posledních letech spíše prodělává.
Rozvaha a míra rizika
Naše investiční rozvaha by měla vždy brát ohled na to, co doopravdy děláme. Pokud je naše situace nějakým způsobem křehká, máme třeba hypotéku, měli bychom mít naše finanční portfolio poskládáno bez většího rizika. Stejně tak pokud jsme ve věku těsně před důchodem a nebudeme mít čas v případě ztráty prostředky vydělat znovu.
Škola investora |
Investiční rozvaha se tedy vždy týká aktuálního stavu konkrétního investora. Chci naspořit? Chci vydělat? Můžu investovat všechno, nebo jen to, o co mohu v případě nezdaru přijít? Na jak dlouho chci prostředky v investici uzamknout?
To všechno jsou otázky, které bychom si měli na začátku pokládat. A co víc, pravidelně revidovat odpovědi na ně. Investování je totiž z podstaty slova nekončící děj. Je tedy třeba monitorovat aktuální stav portfolia. Ideálně jednou dvakrát za rok, ale častěji než za kvartál spíše nedoporučuji.
V jaké kondici je ekonomika?
Řada faktorů naznačuje, že jsme se ocitli na vrcholu (možná už za vrcholem) ekonomického cyklu. V této době bychom v portfoliu měli vyměnit rizikovější aktiva, jako jsou akcie nebo některé druhy dluhopisů, za investice, které v případě zpomalení ekonomiky rostou. Vystihnout však správný okamžik vyžaduje buď znalost systému, nebo kvalitního partnera, který nám se správou majetku pomůže.
Zkušený investiční partner totiž ví, že v každé době (tedy nejen v období ekonomického růstu) existují investice, kterým se daří. Proto má zpravidla dlouhodobou strategii založenou na znalosti ekonomických cyklů a včasném přesouvání investic tam, kde je právě příležitost budoucího zhodnocení.
Investování je velmi příjemný způsob, jak aktivně nebo pasivně spravovat majetek s vizí budoucí prosperity. Jediné, co je třeba, je střízlivě a racionálně vybírat způsob, který nám bude dlouhodobě vyhovovat. Možná tedy spoříme. Nebo možná investujeme. Ani jedna varianta není lepší či horší. Jen je třeba vědět, co děláme a proč.
