Jak být dobrým kolegou a parťákem, přestože jsem například introvert, odlišný svým životním stylem i postojem? Jedním z nejdůležitějších faktorů je sebepoznání a empatie. Pokud znám sám sebe, umožňuje mi to vcítit se do druhého, přestože on to má nastavené trochu jinak.
Abychom byli dobrými kolegy, musíme se naučit přijímat jinakost druhého člověka, respektovat jiný postoj, jiný názor, naučit se souhlasit s nesouhlasem kolegy a uznat jeho pohled na věc, i když se od toho našeho diametrálně liší. Souseda u stolu v kanceláři nebudeme a nemůžeme převychovávat ani předělávat k obrazu svému.
1. Mluvte jasně
„Asi se bude propouštět,“ je jedna z typických vět, které nazýváme šířením emocionálního jedu. Pokud neudáte konkrétní zdroj a fakta, pokud neoddělíte svůj pocit od skutečnosti, můžete být vnímán jako šiřitel pomluv paniky, přehánějící a lhář.
Může se hoditHledáte práci? Hledejte na správném místě - jobDNES.cz |
„Mělo by se s tím něco udělat.“ Jste-li to vy, kdo pronesl tuto větu, věřte, že už manipulujete. Nekonkrétní kritika, úkol, odosobnění vnáší na pracoviště manipulaci a dusno. Stejně jako lhaní. Mluvte pravdu. Emočně inteligentně. Tedy: „Mně je nepříjemné, když se rozhoduje o rozdělení kompetencí bez toho, abychom se k tomu mohli vyjádřit. Kdo z nás to bude řešit na nejbližší poradě vedení? Ty, Ondro, nebo tam mám téma otevřít sám?“
Především komunikujte jasně. Nesnažte se číst cizí myšlenky a nemluvte v jinotajích tak, aby jiní museli číst ty vaše. Většina problémů, v čele se vztahovými, začíná u špatné komunikace.
2. Važte slova
Jitka Ševčíková Vyhledávaná koučka, lektorka a mentorka. Věnuje se jak jednotlivcům, tak i vedení celých týmů. Mezi její témata patří: emoční inteligence, time management a stress management, umění kontramanipulačních technik, ale také řeč těla a rétorika. |
Ne všichni kolegové touží vědět, jak jste se měli o víkendu, že vaše děti zrovna mají neštovice a tchýně vám zase zkazila náladu. Kupodivu ani to, že máte novou milenku či auto. Nemusíte být mlčící Fučík, ale važte slova. Sdělujte podstatu, nebalte esenci toho, co chcete říci, do hedvábných papírů, přes které není vidět, o co jde.
Nejsme skládka. Ani náš žaludek, ani mozek. Proč své myšlení krmíme neužitečnými drby, pořady, bulvárem a příběhy cizích ložnic? Pamatujeme si zpětně spíše podstatné poučky, nebo primitivní vtipy? A s tím žaludkem to není nadsázka. Nejen to, co si u jídla povídáme, co s kolegy u oběda či kávy probíráme, ovlivňuje náš organismus. Dokážeme říct „ten mi fakt leží v žaludku“, ale už to nedokážeme prožít. Odstřihli jsme se od svých pocitů, které si v těle ukládáme. Pokud mluvíte o svých kolezích, mluvte o nich tak, jako by stáli vedle vás.
3. Nedělejte špatné věci
Nelhat, nekrást a nepodvádět se v kolegiálních vztazích jaksi rozumí samo sebou. Tím nemyslím sáhnout do peněženky kolegovi, když je zrovna na toaletě. Týká se to i nápadů, vizí, postojů. Nepřisvojujte si to, co vymysleli jiní, nevydávejte to za své převratné a objevné pravdy. Dobrý kolega uvádí autora, původce nápadu, myšlenky, projektu a umí být sám sebou. Férově řekne, co si o tom myslí, zda s tím souzní, nebo ne.
4. Nevměšujte se
„František to tak nemyslel, však ho znáš, vždycky na každého vyjede.“ Vaše jistě dobře myšlená soucitná věta není tou správnou formou empatie. Nemůžete vědět, zda to tak Franta v té chvíli tak myslel nebo ne. To, co právě provádíte, se nazývá vměšování. Pokud chcete kolegyni utěšit, nabídněte pomoc, radu, kapesník, ticho nebo bezpečný prostor pro ventilování zklamání, nechte však kolegu vyrůst. Každý růst bolí, proto si vážíme úspěchů a chováme respekt k překážkám.
5. Nedělejte dobré věci v nevhodnou dobu
Jít zabojovat o vyšší plat v době, kdy se oddělení nedaří, nadřízený je ve stresu z certifikace ISO či ukončení projektu, už dopředu zavání neúspěchem. I snaha vyvětrat v době, kdy se kolegyně sedící u okna dusí kašlem, chce svou posloupnost. Raději ji ujistěte, že to bez ní pár dnů zvládnete a že jí prospěje kurýrování v domácím prostředí, pošlete ji domů a pak teprve pořádný průvan. Pokud zvolíte špatný postup, k oblíbeným patřit nebudete.
6. Říkejte si o své potřeby
Konfliktní kolegaPět kroků, jak ho srovnat  Ilustrační snímek |
Pokud vás kolegové ruší a vy se nemůžete soustředit, nestačí nasadit si sluchátka, je třeba říci nahlas: „Potřebuji klid na práci.“ Stejně tak pokud nutně potřebujete odejít z práce dříve a máte domluvenou schůzku se zákazníkem, kterou se vám nepodařilo přehodit na jiný termín, nebojte se poprosit kolegu, aby vás zastoupil. Respektujte ale i to, pokud odmítne. Uvědomte si, že i on už může mít svůj program a zkuste požádat jiného kolegu.
7. Pochvalte a vyjádřete vděk za to, když jste pochváleni
Pokud se vám líbilo, jak na poradě kolega obhajoval vaši společnou práci, řekněte mu to. Řekněte mu, že je dobrý a že si ho za to ceníte. Tato zdánlivě jednoduchá slova často neumíme vyslovit a je to škoda. Poděkujte kolegovi, který o vás na teambuildingu mluvil jako o inspirativním člověku. Nemyslete si, že když vás někdo chválí, bude za to něco chtít. Naučte se chválit i chválu přijímat.
8. Vyjadřujte negativní stanoviska kultivovanou formou
Volte raději formulaci: „Vando, při osobních schůzkách s klienty je podle firemní kultury vhodné nosit menší výstřih. Rozumím tomu, že máte zákazníkovi co ukázat, využijte prosím našich firemních materiálů,“ namísto „Vando, máš kozy jak Žižka vozy a jestli si myslíš, že svým výstřihem ohromíš a naženeš čísla, tak seš kočičko na omylu. Kde nic není, ani čert nebere, copak to nechápeš?“
9. Naučte se odpouštět
Potřebujete-li odpustit kolegovi, musíte ho předně přestat nenávidět. Nemusíte si nutně padat kolem krku, i dojít k neutrálu, aby vám ten člověk byl alespoň lhostejný, je opravdu perná fuška. Teprve poté, co odpustíte sobě, jemu a vzniklé situaci, může dojít k nadhledu. Přeskočil vás v kariérním žebříčku? Pomluvil vás? Zradil? Možná se mu spí ještě hůř než vám. Umění odpustit patří k největším energetickým potenciálům, mnohdy nevyužitým.
10. Máte právo říkat jasné laskavé ne
Potřebuje kolegyně ručitele na hypotéku? Kamarád z vedlejší kanceláře chce už zase do výplaty půjčit? Naučte se říkat laskavé ne. Je to těžké, od asertivity k diplomacii jsou roky práce na sobě, ale dá se to natrénovat. A dokonce se dá naučit cítit se u toho dobře, ne škodolibě: „A nepůjčím, neposloužím.“
Představte si, že kolega vám touto zkouškou ukazuje, jak jste vnitřně pevní. Je vlastně vaším trenérem ve stabilitě, pomáhá vám tak růst a za to je mu potřeba poděkovat, tedy: „Vláďo, vážím si důvěry, s jakou se na mne obracíš. Na hypotéku ti ručit nebudu. Díky, že to pochopíš.“
