V návalu nostalgie si ji občas ještě zázrakem :)

Koukám, že ten americkej japonec se svým krysím závodem měl vážného konkurenta ve východním bloku už před 25 lety.

Musím říct, že ten styl grafiky, přesně odpovídající té době, mě upřímě děsí... Jinak je to dobře odvedená řemelsná práce - 4 příme barvy, bez soutisku... jako americký komiksy... ale ten styl prostě nemusím.

Představ si, já jsem na tom vyrůstal a potom ještě dorůstal na bohatém Západě, kde se ten lesklý křídový papír začal za mýho mládí rozšiřovat i mezi běžnými časopisy. Můj první dojem, když jsem lapil do klepet svého tehdy ještě čitelného Spiegla, byl, že mně to připadlo až nechutně načančaný - ony tenkrát fotky v odpovídající kvalitě byly akorát tak na reklamní stránce, ve zpravodajství novou tiskařskou technikou nic nezískaly... Po krátké zkušenosti jsem se na tu novou techniku ale fakt naswal, protože už jsem nemohl držet své čtivo pohodlně v rukou, aniž bych je měl zaswaný jak pomocné dělník v tiskárně. Ta stará technika na neleštěným papíře uschla během pár hodin, ze kteréch se staly nekonečný dny. Dodnes. Vezmu časák, čtení končí drhnutím ruk. Ne, vlastně ne, už jsem si zvykl, že si musím zkrucovat tělo nad stolem nebo kolenama, kde produkt leží. Takže si to nekupuju, protože to není komfortní. (O změně kvality obsahu se už vůbec nebavím.)

Kamionem po Evrope byla tak nudna hra, ze se tomu hra snad ani rikat nedalo.

Vzpominam na hru Stavime stalinuv pomnik....

Byla to docela legrace..

ale asi až ve chvíli, kdy došlo k odstřelu, že?