Není to tak dávno, co za mnou přišel známý a vyprávěl mi, jak mu v bance paní za přepážkou nabídla kreditní kartu s limitem 30 tisíc korun. Jako hlavní důvody, proč by si ji měl pořídit, uvedla, že si takto půjčuje levné peníze od banky a své vlastní může „nechat vydělávat“ na spořicím účtu. Karel se naštěstí rozhodl, že se mě zeptá, než se bance upíše. A dobře udělal. V nabídce banky se skrývá řada pastí, do kterých se nezkušený klient velmi snadno lapí.
Past první Banka mi dává kartu k účtu
První pastí je to, že lidé zaměňují kreditní a debetní kartu. Původ v této záměně vidím v tom, že kartu si drtivá většina lidí spojuje s vlastním bankovním účtem. A kreditní kartu vnímá jen jako další kartu, která je spojena s tímto účtem. To je chyba.
K běžnému bankovnímu účtu dostáváme debetní kartu, která nám umožňuje vybírat hotovost jen do maximální částky, kterou máme aktuálně na kontě. V případě, že máme k účtu sjednaný kontokorent (například 10 tisíc korun), můžeme vybírat i do minusu, tedy do debetu - odtud název karty. Poplatky za výběry z karty v bankomatu jsou nízké až nulové, bezhotovostní platby jsou bez poplatku.
Kreditní karta se k běžnému účtu neváže, jedná se o samostatný spotřebitelský úvěr a lze ji sjednat v jakékoli bance či úvěrové společnosti, která ji nabízí. A to bez nutnosti založení či vedení účtu. Společnost zájemci nabídne určitý limit, neboli kredit - odtud název karty, který mu je ochotna půjčit. V případě mého známého to bylo 30 tisíc korun.
Kreditní karta pak funguje tak, že má:
- takzvané bezúročné období, což je doba, po kterou se za půjčení peněz neplatí úroky
- minimální splátku, což je většinou povinné procento z utracené částky, které je třeba zaplatit v daném období
- úročené období, tedy doba, kdy společnost nesplacenou částku úročí, a to mezi 10 až 20 procenty.
Kreditní kartou lze bez poplatků provádět bezhotovostní platby. Ale pozor - výběry z bankomatů jsou nevýhodné, většinou se za ně platí v řádu desítek až stovek korun a nespadají do bezúročného období.
Past druhá Banka si pohlídá, aby se to „levně“ prodražilo
Tvrzení, že kreditní karta znamená levně půjčené peníze, mně vyděsilo. Na neznalého klienta tato slova zapůsobí. Proto mého známého bylo největším překvapením, když jsem mu vysvětlila, že se kreditní karta může značně prodražit, pokud se plně nevyužívá bezúročného období a pravidelně se nesplácí.
Bezúročné období je u každé kreditní karty jiné, může se pohybovat od 30 do 55 dnů. Nové bezúročné období ale nezačíná po skončení toho předchozího, ale pravidelně určitého dne v měsíci. Tedy například první období začne prvního a končí v případě 40 dnů 10. následujícího měsíce. Jenže prvního následujícího měsíce již začne další období, které končí 10. třetího měsíce. Už tohle je pro většinu uživatelů kreditek značně složité. Je asi dobré si to zapsat.
Ale opravdu náročné to začne být v momentě, kdy klient z kreditní karty čerpá. Pokud platbu provede například 2. dne prvního měsíce, má na její úhradu celkem 39 dní, pokud ji ale realizuje až 27. dne prvního měsíce, tak na zaplacení má pouhých 13 dní. A to je to, co činí lidem při využívání kreditní karty největší problémy.
V momentě, kdy nezaplatíte v termínu vypůjčenou částku, tak se úročí velmi vysoko, i přes 20 procent. Jenže k nákladům na vedení je třeba přičíst další poplatky, třeba i za vedení karty. Pak už se nejedná jen o úroky, ale o celkové náklady označované zkratkou RPSN, které se mohou snadno dostat přes 30 procent. Mimochodem náklady na vedení karty jsou účtovány i v bezúročném období.
Pokud uživatel kreditní karty zvládne pracovat v bezúročném období a dodržovat platební disciplínu, může pro něj tento produkt přinášet i výhody v podobě vrácených procent z realizovaných transakcí, většinou okolo 1 až 2 procent z placené částky.
Past třetí Na spořicím účtu vaše peníze opravdu nevydělávají
Za neodvážnější (rozumějte zavádějící) považuji to, že úřednice „doporučila“ kamarádovi nechat si peníze na spořicím účtu. Přitom úročení „spořáků“ se v současné době pohybuje mezi 0,01 až 1 procentem za rok, z výnosu je potřeba ještě odvést 15procentní daň.
Mimochodem inflace, tedy znehodnocení peněz, se průměrně pohybuje okolo 2,5 procenta. Velmi jednoduše se tedy dostaneme k výsledku, že peníze na spořicím účtu dlouhodobě ztrácejí na hodnotě a nechat je tam po delší dobu není výhodné.
Pro „vydělávání“ peněz bych doporučila jiné, dlouhodobě výnosnější produkty. Na spořicím účtu je vhodné si nechat jen krátkodobou zálohu, ke které se rychle dostanete v případě potřeby.
