Jak jsme si již každým rokem zvykli, lhůta pro podání daně z příjmů fyzických osob končí 31. března a nejpozději v tento den je poplatník povinen zaplatit vypočtenou daň. Daň se platí vždy místně příslušnému správci daně v české měně a není možné přesouvat povinnost zaplatit daň na jakoukoli jinou osobu (například na dlužníka poplatníka).
Za den platby daně se u bezhotovostního převodu považuje den, kdy byla příslušná částka odepsána z účtu poplatníka. U hotovostního placení je potom rozhodující den, kdy peněžní ústav nebo pošta přijala od poplatníka částku poukázanou jako dlužnou daň správci daně.
Postupujete-li správně, finanční úřad vám výsledek vyměření nesdělí
Jestliže jde všechno hladce, poplatník podá v řádné lhůtě daňové přiznání a zároveň nejpozději do posledního březnového týdne zaplatí daň. Správce daně údaje v daňovém přiznání posoudí a daň vyměří. Je-li všechno v pořádku, správce daně odsouhlasení daňové povinnosti poplatníkovi nesděluje. Z pohledu poplatníka jde o ideální stav, který si přeje každý z nás.
Ne vždy je ovšem všechno skvělé a poplatník se může dostat z nejrůznějších důvodů do nějaké formy tísně.
Lhůtu si lze prodloužit až do konce června
Obvyklou formou odkladu pro podání daňového přiznání a zároveň i placení daně je využití služeb daňového poradce nebo advokáta. Je třeba si však uvědomit, že před uplynutím běžné lhůty (do konce března) musí být u správce daně podána plná moc k zastupování daňového subjektu právě daňovým poradcem nebo advokátem. V případě opomenutí této formální povinnosti by byl pro poplatníka závazným dnem konec března, což by s sebou neslo případné sankční kroky ze strany správce daně.
| Tip pro poplatníky Plná moc k zastupování musí být finančnímu úřadu doručena nejpozději do 31. března. Odvolání na případné ústní dohody u finančního úřadu neobstojí. |
Opravné daňové přiznání slouží k opravě chyb před uplynutím zákonné lhůty
Poplatníkům se mnohdy může stát, že podají v řádné lhůtě daňové přiznání (například 15. března) a o týden později zjistí, že zapomněli do přiznání uvést některé příjmy. Co může takový poplatník dělat, jestliže již jedno přiznání podal, ale je chybné?
Lze využít takzvaného opravného daňového přiznání, kterým ještě před skončením lhůty pro podání daňového přiznání opravujete původně podané daňové přiznání z důvodu zjištění nesprávnosti v obsahu.
Opravné přiznání není žádná věda. Vyzvednete si prázdný tiskopis na finančním úřadu a hned na titulní straně tiskopisu zaškrtnete v řádku 3 křížkem opravné daňové přiznání. Správce daně se pro účely vyměřovacího řízení musí řídit výlučně opravným daňovým přiznáním a to původní zůstane nedotknuté.
S ohledem na tyto informace je pro vás jednoznačně výhodné objevit nedostatky v daňovém přiznání ještě před skončením lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně. Podáním opravného daňového přiznání vám nehrozí žádné sankce. V souvislosti s jeho podáním ovšem nesmíte zapomenout včas doplatit rozdíl v daňové povinnosti mezi původním a opravným daňovým přiznáním.
Dodatečné daňové přiznání je již pro vás méně příjemný nástroj. Používá se v případě, kdy zjistíte chybu nebo opomenete některý z důležitých vstupů do daňového přiznání a už bohužel uplynula zákonná lhůta. Není zde vůbec rozhodující fakt, že k opomenutí došlo bez nebo při zplnomocnění daňovým poradcem nebo advokátem.
| Tip pro poplatníky Přijdete-li na chybu ve svém daňovém přiznání, snažte se ji vyřešit co nejrychleji a nejlépe před lhůtou pro podání daňového přiznání. Máte možnost využít opravného daňového přiznání, což je lepší nástroj než dodatečné daňové přiznání. |
Nezaplatíte-li daň včas, vystavujete se dopadu úroků z prodlení
Daň z příjmů je poplatník povinen zaplatit řádně a včas. Jestliže k tomu nedojde, daňový dlužník se vystavuje vyměření úroku z prodlení. Tento úrok se počítá od prvního dne po posledním dni splatnosti daně (v praxi od 1. 4.) až do zaplacení daně daňovým dlužníkem. Výše úroku z prodlení se odvíjí od hodnoty repo sazby stanovené ČNB a navyšuje se vždy o 14 procentních bodů.
Jestliže jste v nějaké složité situaci, můžete správce daně požádat o posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách. Nepříjemný je fakt, že jenom za podání žádosti o posečkání zaplatíte 400 Kč a ještě nemáte automatický právní nárok na to, že vám finanční úřad vyhoví.
Asi nejhorší situací je nepodat daňové přiznání vůbec a neplatit žádné daně. Pozdní podání daňového přiznání může být sankcionováno ze strany správce daně navýšením celkové daně dokonce až o 10 %.
Závěrem si dovolím konstatovat, že je ideální si splnit daňové povinnosti řádně a včas. Na druhou stranu v případě porušení povinností není vhodnou metodou dělat mrtvého brouka. I daňové povinnosti jsou o komunikaci s berním úředníkem, který má často na výběr mezi tvrdšími a méně tvrdými sankcemi. Určitě je lepší chybu přiznat a opravit ji některou z výše uvedených forem, než pasivně čekat na provalení celé kauzy.
