Sazba, za kterou si banky půjčují peníze na mezibankovním trhu, se aktuálně odvíjí od základní sazby 1,5 %. To je hodnota, na které byla naposledy v roce 2009, tedy přesně v době zjevné finanční krize. Zástupci centrální banky přitom uvádějí, že další zvýšení sazeb může přijít už v listopadu. Nabízí se otázka, proč, když banky zvyšují úroky třeba u hypoték, ale stejně tak je nezvyšují u běžných a spořicích účtů či termínovaných vkladů.
Finanční poradce společnosti Partners Vladimír Weiss pro to má jednoznačné vysvětlení: „V bankách je aktuálně dostatek peněz a nic je nenutí navyšovat sazby u vkladových produktů.“
Dostatek peněz v bankách vysvětluje třeba tím, že banky mají na vkladech klientů tolik peněz, že jsou schopny z „vlastních“ zdrojů ufinancovat spotřebitelské neúčelové úvěry. Ne však už hypotéky. A tak hypotéky ve velké míře financují ze zdrojů, které získávají na mezibankovním trhu.
Příklad: Banka nabídne klientovi hypotéku na milion korun s 3% úrokem, jde na mezibankovní trh, kde si od jiné banky půjčí potřebný milion korun za 2% sazbu. Banka tak realizuje zisk každý rok ve výši 1 %.
Výjimky mezi bankami se najdou
To, že by banky jenom zdražovaly úvěry, jako třeba hypotéky, ale nepřidávaly by na úrocích na účtech a vkladech, neplatí úplně pro všechny. Například generální ředitel J&T Banky Štěpán Ašer již loni hovořil o tom, že věří, že se trh z hlediska nenormálních, tehdy nulových sazeb vrací k normálu a banka se proto rozhodla zvyšovat sazby u termínovaných vkladů. Což udělala naposledy 1. října. Jako důvod udal: „Naše sazby reagují na situaci na trhu.“
Podobně postupuje i CREDITAS Banka, která od září 2018 zvýšila úroky na spořicích účtech, na termínovaných vkladech zvedla úrokové sazby už začátkem srpna. CREDITAS zároveň zavedla pásmové úročení, ovšem na rozdíl od jiných bank získají vyšší úrokovou sazbu ti klienti, kteří spoří více. „My vysoké vklady na spořicím účtu vítáme a chceme jejich vkladatele odměnit. Proto jsme zvolili opačný přístup než většina bank,“ říká ředitel retailového bankovnictví Banky CREDITAS Jan Jeřábek. Při vkladech do 750 tisíc korun získají klienti na spořicím účtu nově 0,8 % ročně místo původních 0,5 % a peníze mají kdykoliv k dispozici. Pokud vklad převýší částku nad 750 tisíc korun zvedne se úroková sazba na 1,1 % p.a.
Další bankou, která zvýšila po krocích České národní banky úroky nejen u hypoték, ale i u vkladů, byla Fio banka. V tomto případě jde však o minimální navýšení, protože banka zvýšila úrok u spořicích účtů o desetinu procentního bodu a dostala se tak na sazbu 0,25 % p.a. U termínovaných vkladů na pět let nabízí nově nejvíce 0,6 %.
Od 22. října zvedla úrokové sazby na termínovaných vkladech Wüstenrot, a to o 0,5 procentního bodu. U vkladů na dobu dvou let je nyní například úroková sazba 1,2 % a pro vklady na dobu pěti let mohou střadatelé získat úročení 1,7 % ročně.
Poslední novinkou je zvýšení úroků u Sberbank, a to u spořicích účtů, kdy banka zvýšila úrokovou sazbu při splnění podmínek úročení v pásmu do 300 tisíc korun na 1,03 % ročně.
Spořit na běžných účtech nedává moc smysl
Podle Vladimíra Weisse současný bankovní trh ve většině žádné zázraky na straně spořicích účtů a termínovaných vkladů nenabízí.
„Většina bank vám nabídne spořicí účty se sazbou 0,3 až 0,5 % ročně. Pokud u některé banky splníte další podmínky, například zaplatíte několikrát kartou, dostanete prémii,“ vysvětluje a prémií myslí nepatrně vyšší úrok, který však jistojistě nepokryje roční inflaci, která se pohybuje okolo 2,5 procenta.
Spořáky nevydělávají. Začněte investovat ještě dnes. Stačí málo. |
V tomto ohledu přidává Vladimír Weiss doporučení: „Spořicí účty by se měly používat na držení základní rezervy, popřípadě by tam měly parkovat peníze, které budeme potřebovat v nejbližších měsících nebo letech. Rozhodně by se tam neměly držet významné částky po dlouhou dobu, protože by je znehodnotila inflace.“
Vysvětluje i to, proč základní úroková sazba ČNB v aktuální výši 1,5 % mnohonásobně převyšuje dostupné úroky na běžných, spořicích účtech a termínovaných vkladech: „Do cenotvorby, stanovení úroků z vkladů, u bank nepromlouvá pouze Česká národní banka a její základní úrokové sazby, ale také strategie banky, konkurenční prostředí a hlavně fakt, že banky jsou plné peněz.“
O zhodnocování vkladů jsou mylné představy
Na druhou stranu, z pohledu zákazníka banky je na místě se ptát, proč když do jejich cenotvorby promlouvá například i konkurenční prostředí, drtivá většina bank ve chvíli, kdy centrální banka zvýší úroky, zdraží úvěry, ale už nezvedne úroky na účtech, kde mají české domácnosti vůbec největší objem svých financí, na kterých peníze neochrání ani před inflací.
Jak totiž ukázaly výsledky letošního průzkumu neziskového vzdělávacího projektu Den finanční gramotnosti, u běžných účtů lidé většinou očekávají, že mají roční zhodnocení alespoň 0,8 %, ale realita je obvykle 0 %. U spořicích účtů lidé očekávají zhodnocení někdy i ve výši 2 %, ale realita je 0,3 až 0,5 %. U stavebního spoření mají Češi za to, že mají bezvadné zhodnocení ve výši 4,1 %, ale bez státní podpory jim spořitelna peníze zhodnocuje jen roční sazbou ve výši 1 %, pro děti pak nabídne i 1,5% úrok.
Nejtragičtější zjištění ovšem panuje u podílových fondů, kde investoři očekávají u drahých a konzervativních podílových fondů roční zhodnocení i ve výši 6,2 % ročně, ale reálně jsou buď na nule, nebo 1% zhodnocení. Nejblíže realitě se tak v této věci projevili investoři do podílových fondů s dynamickou investiční strategií, ale i v jejich případě realita zaostává za jejich představami. Dlouhodobě očekávají 8,3% roční zhodnocení, ale dlouhodobě jsou spíše na 6 až 8% zhodnocení a odečíst musí 1 % a více za správu fondu.
