Hypoteční úvěr musí být vždy zajištěn zástavním právem k nemovitosti. To stanoví zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb. Banka však může vyžadovat ještě další dozajištění úvěru.
Doplňkové formy zajištění hypotečních úvěrů
Ručitelé
Prohlášením ručitele se třetí osoba - ručitel - zavazuje, že bance zaplatí dlužnou částku v případě, kdy to neučiní sám dlužník. Banka toto doplňující zajištění vyžaduje v případech, kdy hrozí riziko, že by žadatel o úvěr mohl mít problémy se splácením. Příjmy a bonita ručitele se prověřuje stejně jako u žadatele. Ručitelský závazek zaniká splacením celého úvěru. Ručitelem nemůže být druhý z manželů, jelikož ten se vždy automaticky stává spoludlužníkem. Zatímco spoludlužník svými příjmy zvyšuje bonitu žadatele o úvěr, ručitel mu při posuzování dostatečnosti příjmů nepomůže. Ručí však bance za splacení dluhu.
Jak již bylo řečeno, ručitelů jako zajištění úvěru se často používá u stavebních spořitelen. Podle výše úvěru spořitelny vyžadují buď jednoho, nebo dva (výjimečně i více) ručitele.
Zástavní právo k pohledávce
Banka by dále mohla akceptovat jako zajištění zástavní právo k pohledávce. To znamená, že dlužník by bance za úvěr ručil nějakou svou vlastní pohledávkou. Také by mohl ve prospěch úvěrující banky vinkulovat například svůj termínovaný vklad nebo jiná aktiva.
Směnka
V některých případech by banka mohla požadovat zajištění hypotečního úvěru směnkou. Výstavce směnky (v tomto případě klient) se zavazuje, že stanovenou částku zaplatí majiteli směnky (bance). Banka může požadovat také aval všech spoludlužníků. Ti se svým podpisem zaručí, že podle předem stanovených a sjednaných podmínek směnku splatí, bude-li to třeba. Používá se bianko směnka, u které není vyplněna směnečná suma (tedy dlužná částka) ani datum splatnosti, jelikož výše úvěru se během splácení mění. Výhodou směnek je snazší soudní vymahatelnost směnečné sumy, v porovnání s jinými druhy zajištění.
Bankovní záruka
Spíše výjimečně by se mohla jako další forma zajištění hypotéky použít tzv. bankovní záruka. Je to jedna z nejkvalitnějších forem zajištění. Jde o to, že se banka zaručí úvěrující bance, že jí podle sjednaných podmínek v případě potřeby za dlužníka splatí úvěr nebo jeho část. Banky jsou však ochotny zaručit se úvěrující bance za svého klienta pouze pokud je velmi bonitní, případně je-li jejím zaměstnancem.
