Ke krytí ztrát problémových ústavů by mohli regulátoři víc tlačit i věřitele bank, předpokládá návrh Evropské komise. Věřiteli myslí komise investory do dluhopisů a ty, kteří bankám půjčili. "Dnešní návrh je důležitým krokem směrem k bankovní unii v EU a na základě něho bude bankovní sektor zodpovědnější," prohlásil šéf komise José Barroso.
Návrh by dopadl na investory"Věřitelem se v návrhu EK myslí instituce, které dané bance poskytly úvěr nebo investovaly do jí emitovaných dluhopisů či hybridního kapitálu. Podle návrhu EK by společně s akcionáři měli nést náklady na vyřešení případných problémů. Akcionáři je ponesou v podobě naředění jejich podílu v dané bance, věřitelé potom v rámci restrukturalizace dluhu dané banky," vysvětlil hlavní ekonom Patria Finance David Marek. |
Cílem návrhů je i to, aby do záchrany bank nebyly tolik zapojeny peníze daňových poplatníků, jako tomu bylo v reakci na finanční krizi. Na krytí by ztrát by se tak měli více podílet akcionáři a věřitelé banky. Navrhovaný systém by měl fungovat v několika stupních. V první fázi by si banka měla udělat plán prevence rizik. Pokud by se dostala do potíží, pak by ji mohly úřady donutit, aby ho začala uplatňovat. S tím by souvisela restrukturalizace dluhu, výměna vedení i další kroky.
V poslední fázi by se v případě, že půjde o banku, která by nebyla solventní, mohla použít sada různých nástrojů k řešení situace. Jde třeba o prodej aktivit i bez souhlasu akcionářů či převedení banky či části jejích aktiv na nějakou veřejnou instituci. Ta by ji pak prodala, až to podmínky na trhu umožní.
Banky by odváděly peníze do fondu podle rizika
Kvůli financování krizových situací v bankovním sektoru bude podle návrhů každý členský stát muset mít jakýsi záchranný bankovní fond. Do něj by měly přispívat banky podle svých finančních závazků a rizikového profilu. Materiály komise hovoří o příspěvku ve výši nejméně jednoho procenta z vkladů, a to po dobu deseti let.
Je logické a dá se předpokládat, že banky by alespoň částečně přenesly krytí tohoto rizika na své klienty. "Pokud financování pro banku bude draží, tak se pochopitelně bude snažit hledat cesty tak, aby se to nepřeneslo pouze do snížení ziskovosti banky, ale aby to minimálně částečně dokázala přenést na klienta. Vzhledem k tomu, že by šlo o globální vliv, bylo by přenesení na zákazníka mnohem snazší," řekl iDNES.cz ekonom Cyrrus Marek Hatlapatka.
Česká bankovní asociace se k myšlence vytváření dalšího "záchranného fondu" staví skepticky. "Stala by se z toho další nákladová položka pro banky a zátěž pro klienty, což by mohlo jít proti zájmům ekonomického oživení," řekl výkonný ředitel ČBA Pavel Štěpánek.
Navrhovaná opatření jsou základní kroky ke vzniku takzvané bankovní unie. O ní se v posledních týdnech v EU hovoří v souvislosti s pokračující krizí a problémy eurozóny. Kvůli přežití eura tuto myšlenku podporuje i Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.
"Veřejné orgány musíme vybavit tak, aby mohly v případě další bankovní krize přiměřeně konat. V opačném případě to budou opět občané, kteří budou muset zaplatit účet, a zachráněné banky budou fungovat jako předtím, neboť budou vědět, že se jim pomoc opět poskytne," řekl eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.
Sněmovna ČR schválila vznik nového záchranného fondu
Jedním z opatření na záchranu eura je také takzvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM), jehož vznik v úterý posvětili i čeští poslanci. Má začít fungovat od léta a jeho "palebná síla" bude až 500 miliard eur. Pomáhat bude zemím v potížích. Zatím ale není jasné, zda by fond přímo pomáhal i bankám, proti tomu je Německo. ESM má nahradit současný dočasný záchranný fond ESFS , v němž zbývá 250 miliard eur.
Kdyby byla ČR členem eurozóny, musela by během 12 let vložit do fondu 40 miliard Kč. Ručit by musela okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun, po dvanácti letech dokonce za 310 miliard Kč.
