Cena zlata po 19. hodině SELČ klesla o šest procent až na 1 628 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu), což byl třetí nejhlubší propad za 20 let. Za poslední dva dny ztratila devět procent. Stříbro za dva dny oslabilo o téměř 25 procent, z toho dnes o 14 procent na zhruba 30,50 dolaru za unci.
Proti začátku roku je cena zlata vyšší o téměř 20 procent, je už ale více než 15 procent pod rekordním maximem 1 920,30 dolaru z počátku září. Zlato prošlo v posledních dnech už druhým silným propadem, což je podle technických analytiků zlověstné znamení nástupu mnohem hlubšího korekčního poklesu, než je obvyklé.
Investory odrazují výrazné výkyvy ceny zlata
Zlato podobně jako ostatní komodity klesá zejména pod tlakem silného dolaru. Ten ve čtvrtek prudce posílil kvůli odlivu investorů od rizikových aktiv k bezpečným měnám. Jeho pozici podpořilo rozhodnutí americké centrální banky (Fed) přijmout pouze mírné kroky na podporu ekonomiky. Růst kurzu dolaru obvykle dolarové komodity oslabuje, protože je zdražuje pro investory nakupující za jiné měny.
Zlato obyčejně ze zvýšené nejistoty ve světě a z otřesů na trzích těží, protože se považuje za bezpečné aktivum. Obchodníci podle agentury Reuters vysvětlují nynější propad tím, že hedgeové fondy, které ztratily na nynějších propadech akcií a dalších aktiv, musí prodávat zlato, aby pokryly ztráty. Od dalších nákupů zlata investory odrazují také výrazné výkyvy jeho ceny v poslední době.
"Když je zlato tak rozkolísané jako teď, spousta potenciálních kupců jen vyčkává a sleduje situaci. Jsou nervózní. Cenová volatilita je pro investory ničivá, protože podkopává jejich důvěru," řekl Ross Norman z firmy Sharps Pixley. "Dokud se trh nestabilizuje, tak se od něj budu držet dále," připojil stratég Adam Klopfenstein z chicagské makléřské firmy Lind Waldock.
Cenu zlata vyšvihly dluhové krize
Cena zlata se po propadu a stagnaci v 80. a 90. letech v posledním desetiletí zvyšuje. Za poslední tři roky se její růst zrychlil v reakci na globální krizi a poté potíže eurozóny. Ještě před deseti lety se troyská unce zlata prodávala za necelých 300 dolarů.
Silný růst cen zlata vyvolal v poslední době "zlatou horečku" i u širší veřejnosti, kterou ovlivňují tvrzení o bezpečném a rychlém zhodnocování zlata. Skutečností nicméně zůstává, že zlato je jednou z mála komodit, jejíž reálná cena po očištění od inflace ještě zdaleka nepřekonala starý rekord, poznamenává Reuters.
Své maximum zlato stanovilo v lednu 1980, kdy vystoupilo na 835 dolarů za unci, což v přepočtu na dnešní ceny činí téměř 2 500 dolarů. Podle některých analytiků by zlato nyní mělo směřovat právě tam, nynější propady však vidinu nepřerušovaného růstu zpochybnily. "Klesáme na nová minima a s růstovým trendem je prozatím konec," řekl Klopfenstein.
Zlato v posledních letech ženou vzhůru nákupy investorů i centrálních bank, podle šéfa švýcarského komoditního hedgeového fondu Tiberius Group Christopha Eibla se však cena bude nakonec muset vrátit k "fundamentální ceně", tedy ceně mezních čili nejvyšších nákladů těžby. Ty se nyní pohybují kolem 850 dolarů za unci. "Ze strategické dlouhodobé perspektivy by se do drahých kovů investovat nemělo," řekl Eibl.
